- Úvod
- Soutěže
- Literární soutěže
- Petr Bezruč - 150 let - K3: Klára Babincová
Vítězná práce - ohodnocena odbornou komisí.
Psal se rok 1911 a já se narodil,
byla tma a já nic neviděl,
hned jak jsem otevřel oči, tak jsem se divil,
co za zvuky jsem to slyšel.
Jako malý jsem s tátou chodil na ryby,
když jsme přišli domů,
máma měla vždy usmažené koblihy
s náplní povidlovou.
Ze školy jsem se vždy těšil domů,
na své rodiče a na svého psa Čendu.
Neustále mě vyhlížel u dveří,
když jsem přišel, nemohl tomu uvěřit.
Maminka byla skvělá kuchařka,
nejlepší byla její zelňačka.
Dávala do ní hodně zelí
a nikdy nezapomněla na výborné koření.
Tatínek, to byl kovář, jak se patří,
koval podkovy pro všechny koně v okolí,
nejradši měl maso vepří,
práce se za žádnou cenu nebojí.
Celou svou rodinu a domov miluji nade vše,
vždy, když jsme spolu, cítím takový zvláštní pocit,
pocit štěstí a rozkoše,
který nelze nahradit ničím jiným.