Kamarádství nezná hranic - Tereza Kuželová - (KNZ-K4)

Kamarádství nezná hranic, tohle snad každý několikrát slyšel. Už ale málokdo z nás tomu věnoval pozornost nebo se nad tím zamyslel. At už si nad tím někdy přemýšlel či nikoli. Co by sis pod tímhle představil teď? Co by mohla být ta pomyslná hranice? A snad jestli by ta hranice mohla něco tak pevného jako kamarádské pouto zničit.

Pro někoho by mohla být velkou hranicí dálka. Ted už sice máme tolik prostředků jak se jinak domluvit. Máme možnost videohovoru můžeme provolat klidně celou noc či si propsat celé dny, ale nahradí tohle vše upřímné kamarádské obětí? To sice ne. Ale pokud je vaše pouto tak silné, žádná dálka není pro vás obrovská tak, aby tohle byla velká a nepřekonatelná hranice.

Ovšem co když váš kamarád za nějakou jinou hranicí bydlí. Je snad hranice mezi státy i kamarádskou hranicí, či snad je problém jazyková bariéra. Je problém když člověk mluví jiným jazykem? At už jste se poznali na dovolené nebo vám osud spojil cestu jinak tak je už jen na vás jestli si k sobe najdete cestu i přes překážku toho že ze začátku to možná nebude jednoduché. Poté by mohla být zábava učit se jazyku toho druhého.

Další a dalo by se říct že i mně nejbližší situace je věk. Je tu skupina lidí co říká že věk je jen číslo a pak další skupina co říká že na věku záleží. Pokud ovšem nezacházíme do extrému třeba k věkovému rozdílu nad 7 let. Proč by to měl být problém? Možná ano je to zvláštní pokud se třeba jedná o 14 letou dívku a 18 letého kluka. Snad po pár letech mám pocit že by to nikdo neřešil. Vlastně je to na té dvojici kamarádů a pokud si rozumí mají se o čem bavit tak proč by si do toho měli nechat zasahovat nebo snad se přestali bavit kvůli tomu že se jeden narodil o pár let dřív.

Už jen kvůli těmto třem bodům co jsem tady napsala mám pocit že kamarádství opravdu nezná hranic. Že každá hranice se dá obejít, přeskočit nebo na ni jen nebrat ohled.