Na Tři krále

Na Tři krále o skok dále.

Od Nového roku až do Tří králů se chodívalo na koledu. V některých farnostech chodíval kněz s kostelníkem a ministranty, kadidlem vykuřovali dům a na dveře psali svěcenou křídou K+M+B. Tento zvyk trvala na Ostravsku až do konce 1. svět. války. Později se tříkrálová koleda stala záležitostí dětí – nasazovali si papírové čepice, oblékli kostýmy a černý vzadu byl začerněn sazemi v obličeji.

V plechovce měli zapálené vonné byliny a křídou psali nad dveře domů nebo světnic. Prý na tuto koledu chodívali jen velice chudé děti a byla spíše skrytou žebrotou. Hospodyně si nechávaly na Tři krále v kostele posvětit vodu, kterou pak vykrápěly příbytek i stodoly, někde i právě proklubaná kuřata na řešetě. Světila se také křída, kterou se nad zárubně vchodových dveří psala zkratka jmen tří králů (Kašpar – C nebo K, Melichar – M, Baltazar –B). V Novém zákoně není nikde zmínka o tom, kolik vlastně mudrců bylo, údajně dva až dvanáct mužů. Teprve ve 12. století se objevují jejich jména psaná zkratkami C+M+B, což však také může znamenat rčení Christus mansionem benedicat – nechť Kristus požehná tomuto příbytku.

Svátku Tří králů se říkalo již od středověku všelijak – původně to byl svátek Zjevení Páně, pak Epifanie nebo Theofanie, což se nakonec proměnilo v Tifaine, velice populární jméno ve středověku.

Tři králové, nebo-li mudrci z východu, byli vedeni betlémskou hvězdou a přišli přivítat s dary nového krále, Ježíška v jeslích. Cestou však, hledajíc nově narozeného krále, navštívili krále Heroda, kterého se vyptávali na cestu; ten pak nechal povraždit všechny chlapce do věku dvou let, jen aby neohrozili jeho postavení. To však mudrci nemohli tušit, poklonili se dítěti v jeslích a obdarovali jej četnými vzácnými dary.