Generace prarodičů - Johana Matějová (GP-K3)

Kdysi naši prarodičové měli kouzelné dětství, byli pořád spolu. Pracovali s rodiči a spolu dohromady si i hráli. Neznali nudu, protože většinu času svým rodičům pomáhali, starali se o své mladší sourozence a ve volných chvílích trávili čas venku s kamarádkami a kamarády. Jezdili na kole, hráli na schovku a nejlepší hra byla na indiány a kovboje. Měli takovou natahovací gumu, přes kterou skákali. Ale oproti dnešním dětem přicházeli, až když byla tma.

Tehdy Nebyly počítače ani mobily a všichni měli čas na všechny. Po večerech se vyprávěly hrůzostrašné příběhy, které vyprávěly jejich babičky při draní peří. Děti ležely na peci a zvědavě naslouchaly. Zimy tehdy byly tuhé a děti byly pořád venku a sáňkovaly a bruslily. Byly pořád mokré, spokojené a šťastné.

Co mi vyprávěl dědeček, bylo, že v zimě chodili pěšky do školy v závějích sněhu. Nikdo nesušil jejich mokré oblečení a tak měli prarodiče lepší imunitu, než máme my, jejich vnuci a vnučky. Nynější generace je pohodlná, zhýčkaná a někteří si neváží věcí a berou je automaticky. Taky se hodně uzavírají do sebe a ztrácí se kontakt mezi nimi.

V každé době byly určité nemoci. V minulosti to byl mor, plané neštovice a černý kašel. A dnes to je covid-19. Toto onemocnění ještě více odcizuje děti, které musí trávit online hodiny u počítače. Mobilu či tabletu se svými vrstevníky. Kdo ví, jak to všechno dopadne. Všichni si přejeme zdravý a šťastný konec.