Nový kamarád - Pavel Franc - (KNZ-K3)

Měli jsme matiku. Když tu najednou někdo zaklepal. Vešel pan ředitel a vedle sebe měl nějakého kluka. „To je váš nový spolužák, je z Ukrajiny a jmenuje se Volodymyr.“ Vedle mě bylo volné místo a tak ho tam posadil. Nebyl jsem zrovna nadšený, ale co už.

Matika pokračovala, počítali jsme příklady, ale poslední jsme nestihli. „Poslední příklad si udělejte doma.“ „Jasně,“ řekli jsme. Hned, když zabouchla dveře, opsali jsme výsledek zezadu učebnice. Jenom Volodymyr to opravdu spočítal. Pak mi to ukázal v jeho sešitě. Bylo to dost těžké, ale on to dal. Když jsem to viděl, taky jsem to pochopil.

Další den učitelka kontrolovala úkol. Všichni jsme to měli. Byla překvapená. „Tak kdo nám to ukáže na tabuli?“ Najednou bylo ticho. „Třeba Volodymyr. Zkusíš to?“ Šel k tabuli a začal psát, šlo mu to. „Pokračovat bude například Pavel!“ Šoural jsem se k tabuli. A já to vlastně vím! Začal jsem počítat a příklad vyřešil. Učitelka jenom koukala.

Od té doby jsme s Volodymyrem nejlepší kámoši. Sehnal jsem mu kolo, udělali skokánek, a každý den tam trénujeme. Už jsem dobrý i v matice, a mamka mi dá pokoj.