Generace prarodičů - Vojtěch Geleta (GP-K2)

Moje prababička se narodila v roce 1939 ve Staříči. Tam také prožila první roky svého dětství. V létě, v červenci roku 1945, kdy začali Němci opouštět pohraničí, se s rodiči a dvěma mladšími bratry nastěhovali do malé vesničky Kamenka. Ta se nachází poblíž Vítkova.

V Kamence prožila prababička své dětství a mládí. I když byla tehdy velmi těžká doba a pocházela z chudé rodiny, prababička vzpomíná na dětství ráda. Určitě neměla tolik hraček jako dnešní děti. Také musela pomáhat svým rodičům. Protože se rodina rozrostla ještě o malou sestřičku, často musela mezi děti i s ní. Ale v tu dobu to tak bylo, že starší sourozenci se museli postarat o ty menší, protože měli mnoho práce na poli i doma.

Do 1. třídy začala prababička chodit až od 19. ledna 1946, protože do té doby nebyl na vesnici učitel. V Kamence měli pouze jednotřídní školu, kde se společně v jedné třídě učily děti od 1. do 5. třídy. Do 6. třídy začala prababička dojíždět do Vítkova. Ale tam nejezdil autobus tak často, jako nyní u nás. Někdy se stalo, že jí ráno autobus ujel a tak musela do školy pěšky. Trvalo jí to dost dlouho, protože do Vítkova to je asi 6 km. Tak přišla do školy pozdě a musela za trest zůstat po vyučování. Ale takové tresty dostávali děti i za to, že třeba v hodině zlobily nebo něco neuměly. Prababička říkala, že nedostávali domácí úkoly, ale museli se snažit ve škole.

Protože tehdejší děti neměly tolik hraček, prababička říkala, že skoro žádné, tak děti trávily mnoho času venku. Tam vymýšlely různé hry. Na podzim třeba pouštěly draky, které si samy udělaly. Také děti dělávaly na poli ohníčky a pekly brambory. V zimě hodně sáňkovaly, a když zrovna neměly sáňky, když se vracely ze školy, jezdily z kopce na aktovkách.

Prababička ale netrávila volno jen hrami. Musela i doma pomáhat. Pásla krávy, v zimě třeba pro krávy i prasata musela strouhat řepu. Své mamince musela pomáhat i v kuchyni.

Nyní, kdy prababička ovdověla a sama už v domečku nedokáže zvládnout tolik práce, se nastěhovala k nám do Polanky. V naší společnosti si užívá spokojené stáří.