Komukoli prospěti můžeš... - Tereza Jancová (JAK-K3)

„Komukoli prospěti můžeš, prospívej rád, možno-li celému světu.“

J.A. Komenského osobně obdivuji, protože označení „učitel národa“ nezíská jen tak někdo. A vlastně díky němu máme dnešní způsob vzdělávání, což je nazváno „škola hrou“. Takže jeho myšlenku, pod kterou si každý představí něco jiného, vlastně splnil. Pomohl dětem prakticky z celého světa ke vzdělání.

Je zajímavé se ale zamyslet, co by tak asi prospělo světu nejvíce. Kdyby chtěl někdo pomoct, tak je spousta věcí, s kterými by pomohl. Anebo je zde možnost: „Pomáhej tam, kde to jde.“ Můj taťka mi jednou říkal, že když konáš dobro, je ti vráceno. A myšlenku Komenského bych pochopila tak, že chtěl poukázat na to, aby nebyli lidé sobečtí a pomáhali druhým.

Žijeme v době sociálních sítí, tak má většina dětí svoje vzory jako tzv. „influencery,“ kteří mají dost velkou odpovědnost za věci, které zveřejňují. Někteří influenceři zveřejňují obsah, aniž by se pozastavili nad tím, jaký to bude mít na lidi nebo děti vliv. Ale někteří se snaží zveřejňovat obsah, který děti nabádá ke konání dobra. Např. příspěvky do útulků, nemocným dětem, dětem bez rodiny, charity atd.&;

Nevím, jak to mají jiní lidé, ale já když někomu pomůžu jakýmkoli způsobem, tak z toho mám dobrý pocit. A tam směřuje dle mého myšlenka „prospívej rád.“  Někteří lidé víc slibují než konají, a to je škoda. Jednou jsem viděla článek o jedenáctileté  leté dívce, co se rozhodla, že pomůže lidem bez domova, a tak jim vlastnoručně postavila menší obydlí. Což je dost k zamyšlení, protože když něco takového dokáže tak mladá dívka, tak by se dost lidí mohlo zamyslet, jak by i oni mohli být prospěšní.

Hodně lidí se snaží pomáhat přírodě tak, že omezí v jídelníčku maso nebo živočišné výrobky. Tím se ale ve středověku netrápili. Trápili se spíš nemocemi,  nájezdy kočovných kmenů a válčením. Nebo pracovali, aby uživili rodinu a měli dostatečně velkou úrodu, aby z toho dokázali vyžít. Z čehož vyplývá, že si opravdu vážili všeho, co měli. Dnes jsme, dá se říct, rozmazlení moderní technikou a podle přísloví nám „padají pečení holubi do huby“. Někteří jsou ovlivnění špatnými příklady v rodině nebo jsou přehnaně opečováváni. Nemají prakticky žádné povinnosti. A opačný přiklad je zase ten, kdy se rodiče dětem nevěnují a dávají přednost práci nebo kariéře. Ten nezájem dětem nahrazují např. penězi a děti potom utrácí za nepotřebné věci. Tím pak nejsou připravení na život. Stávají se z nich sobecké osobnosti a neumí pomáhat jiným. Nebo v lepším případě chtějí být lepší než rodiče a prospívají lidem.

Dle mého jeho myšlenka směřovala tam, abychom nebyli sobečtí a prospívali s radostí druhým, protože jednou se nám to vrátí.