Babiččin příběh - David Malchárek (GP-K2)

Babička se ráno probudila, Vzala si svoji ředitelskou aktovku a šla zhruba jenom kilometr od domu. Babička chodila kolem mlékárny, kde si koupila rohlíky za 30 haléřů, které dostala od rodičů. Jakmile dorazila do školy, taxi pověsí kabát do šatny pro celou školu. Potom prošla průchozí třídou. Potom si sedla do lavice a (bez tělesných trestů) seděla šest hodin v lavici. Po škole si šla udělat úkoly.

V té době nebyla televize a internet a to znamená, že po škole nebylo co dělat, takže musela chodit na brigády. Brigáda od JZD vypadala tak, že  se pracovalo na polích, ale peníze si nechala škola a následně za to koupila školní pomůcky jako například tužky a gumy, sešity. Po brigádě chodila na pionýrský kroužek. Když nešla na brigádu, tak musela pomáhat rodičům doma, a to znamená, že neměla moc času na svoje záliby. Doma pomáhala také s polem na brambory a řepu. Ve škole chodila také na náboženství od 2. do 8. třídy.

Momentálně babičku navštěvujeme zhruba jednou za měsíc a sadíme brambory stejně jako ona v minulosti. Je jí 70 let a máme mezi sebou dobré vztahy. Mám ji moc rád.