Květná neděle

Každá neděle v postní době před Velikonocemi má své jméno. Poslední neděle před tzv. pašijovým týdnem (pašije jsou čtení z Nového zákona o umučení Krista) se jmenuje Květná neděle nebo také Palmová (Palmare). Tato neděle je vzpomínkou na slavnostní vjezd Ježíše Krista na oslíkovi do Jeruzaléma. Zástupy lidí jej tehdy vítaly palmovými listy a zelenými ratolestmi a provolávaly mu slávu. Toto provolávání slávy se obyčejně vyjadřovalo slůvkem „Hossana!“

Jaké jsou staré zvyky týkající se Květné neděle?

V tuto neděli chodívali například ve středověké Francii potulní muzikanti a hráli na dudy, jinde chodívaly dlouhá procesí zasvěcené matce Ježíše Krista, Panně Marii. Na Moravě chodívala děvčata od domu k domu s májíčkem na tzv. „krasnu“ (to někdy i týden předem na tzv. Smrtnou neděli), zpívávala nápěvky a byla obdarovávána penězi (krasnou). Nápěvky bývaly různé, jeden z nich se nám dochoval takto:

Krasna, krasna, jak si huši pasla?
Pod dubem, pod dubem, skakala sem s holubem.
Svaty Juři buři, zem se otevira,
aby trava rostla, trava zelena,
všelijake kviti, bila leluja,
a z tej leluje kvitek vykveta,
a něni to kvitek, je to syn boži,
co cely svět stvořil a nas vykupil. 

Dnes se na Květnou neděli světí kočičky, naši předkové to však neměli tak jednoduché, světily se tzv. palmy a kocanky. Palmy nebyly palmy v dnešním slova smyslu, ale kytice, ve kterých byl oves, ječmen, žito a zelené větvičky, někdy také proutky s kočičkami a první jarní květy nebo léčivé bylinky. Musely vypadat nádherně.

Známější „kocanky“ byly proutky z olší, treskutky (snad Briza media, třeslice prostřední) a klokočí, které se připravovaly už několik dní předem, aby byly „vypukané“. Posvěcené kocanky se pak zastrkávaly do pole, do zahrad, prostě na různá místa, třeba i doma za obraz nějakého svatého, který v každé chalupě býval. Z kocánků se také dělávaly malé křížky, které se zastrkávaly do trávníků nebo pokládaly na okolníky u vrat, aby Pán Bůh chránil úrodu na poli a aby domu neškodily zlé čarodějnice. (Kocanky byly mnohdy chápány jako vrbové proutky s jehnědy, ne celá kytice).

Květnou nedělí začíná pašijový týden

Také každý den po Květné neděli měl svoje jméno: např. modré pondělí, žluté úterý (někdy také tlustý vtorek podle poslední možnosti dosyta se najíst). V každý den pašijového týdne se četly pašije, vždy podle jiného evangelisty. (Jen pro úplnost, byli čtyři: Marek, Matouš, Lukáš a Jan). V tento den se tedy četly pašije podle sv. Marka).