Adventní doba

Advent (z latinského slova příchod, přicházet), je obdobím čtyř neděl před vánočními svátky a je dobou očekávání narození Ježíška, tedy příchodu Spasitele. Každodenní ranní mše se nazývají roráty (z latinského rosa nebeská), kdy se zpívá na počátku mše svaté nápěv:

Ejhle, Hospodin přijde a všichni svatí jeho s ním. I bude v onen den světlo velké, aleluja.

Adventní doba je ve své podstatě začátkem církevního roku. O rorátech, ranních mších svatých, psávali někteří spisovatelé, např. i Jan Neruda ve svých Malostranských povídkách. Ranní mše svatá, kdy venku mrzne a padá čerstvý sníh a lidé se choulí v dřevěných kostelních lavicích a mimo jiné zpívají pradávný nápěv, který vyjadřuje očekávání narození Spasitele (podobně jej očekávali i ve starověku) má dodnes své zvláštní tajemné a romantické kouzlo, které neodmyslitelně patří k Vánocům. Podobně jako pečení domácího vánočního cukroví, louskání oříšků, vůně vanilky.

V posledních letech jsou opět velice v módě adventní věnce, kterými se původně zdobily vchodové dveře stavení. Dnes obyčejně spolu se čtyřmi svíčkami (každou neděli se zapaluje jedna) zdobí v rodinách jídelní stoly a jsou také symbolem očekávání vánoc. V některých krajích (např. na Hlučínsku) byly adventní věnce zavěšovány také ve školách nad školní katedrou a při zpěvu při první hodině se rozsvěcovaly svíčky, které hořely jen během této první hodiny vyučování.