Vánoční cukroví - Zuzana Francová (GP-K2)

Ve škole mi kamarádky říkaly, že na internetu našly literární soutěž Generace prarodičů. Rozhodla jsem se soutežit.

***

„Ahoj babi!“

„Dobré ráno Zuzanko.“

„Babi, holky mi říkaly, že budou soutěžit na internetu.“

„A co se tam soutěží?“

„Mám si vybrat  staršího člena rodiny a zeptat se ho na jeho dětství.“

„Ty jsi si vybrala mně?“

„Nejvíce si z dětství pamatuješ.“

„Aha, tak se mě už můžeš ptát.“

„Dobře, já pak Tvoje povídaní napíšu v malém příběhu. 

***

„Jednou, asi když jsem měla 10 let, jako ty Zuzanko, tak jsme na Vánoce s maminkou pekly linecké kolečka. Nebyly jsme moc bohatí, a tak jsme si tohle cukroví šetřili na Boží hod vánoční. My jsme v ten den šly s maminkou do kostela. Tatínek vymyslel, že on zůstane doma a bude hlídat. Řekla jsem, ať hlídá hlavně cukroví. Jo, jo, říkal nepřítomně tatínek. Pak k nám přišel sousedův Jonáš. Dělával to často. Tatínek ho posadil v kuchyni. Jonáš zajel pohledem na talíř s cukrovím. Tatínek si toho všiml a řekl mu ať si dá, ať se nestydí. Když jsme se vrátili domů, na talíři zbylo jen jedno linecké kolečko.

„Tatínku, kde je cukroví ?“

„Nevím.“

Jonáš se trochu připitoměle usmíval.

Maminka řekla „Jsou Vánoce“ a kolečko nám rozdělila.

Doteď si vzpomínám jak jsme pak  s holkami z ulice Jonáše zkoulovali.

                                             ***  

„Děkuji babičko za tvoje milé vzpomínky.“