Původ Velikonoc

Velikonoce, veliká noc, jsou nejen oslavou příchodu jara, ale také vrcholem liturgického církevního roku, podle kterého jsou tyto svátky vzpomínkou na umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vyvinuly se z židovského svátku pesach, který se podle židovského kalendáře slaví 14. a 15. dne měsíce nisanu. V tyto dny si Židé připomínají slavné vyvedení z Egypta starozákonním Mojžíšem.

Datum Velikonoc je každým rokem jiné, je to tzv. pohyblivý svátek. Jakým způsobem se vlastně určuje je dáno od dob Nicejského koncilu v r. 325 n.l. Po dlouholetém sporu se nakonec toto datum stanovilo na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Velikonocům předchází postní doba, dlouhá čtyřicet dnů, která začíná Popeleční středou, která uzavírá předchozí několikatýdenní období masopustu (od svátků Tří králů, 6.1.). Popeleční středa je však také určena až na základě stanovení data Velikonoc.