Osudová láska - Jaroslav Kupka - (GP24-K4)

18. 5. 1971 babička Iva vyfotila svou první profesionální fotografii na svůj nový foťák. Babička fotografování milovala, bavilo ji zachycování hezkých momentů, ale i smutných. Také někdy fotila tramvaje, vlaky, krajinu ale i auta.

Děda se po základní škole dal na automechanika. Prvně opravoval normální auta, např. civilistické jako v autobazaru na zakázky. Potom ale nastoupil k Veřejní bezpečnosti, kde byl opravdu výborný, že byl jeden z nejvýše postavených mechaniků.

Jednoho dne byl na jaře závod na Slovensku. Děda, velmi zkušený mechanik, tam byl, připraven na cokoliv. Babička, také velmi dobrá fotografka, tam byla taktéž, vystihnout atmosféru závodu pomocí fotek. A tam se poprvé potkali, prohodili pár vět a od té doby se bavili. Byla to opravdu...osudová láska.

Babička a děda spolu začali být, zjistili že toho mají spoustu společného, názory, zájmy a každý jeden druhého velmi miloval. A tak se 25. 7. 1978 vzali a začali spolu bydlet v Ostravě. Oba dva byli opravdu šťastní a plní lásky.>

21. 6. 1982, tedy necelé čtyři roky od jejich svatby, se jim narodila dvojčata, můj tatínek a teta. Také si babička opět pořídila foťák, protože před revolucí jí ho zabavil režim, protože fotila něco, co se jim nelíbilo.

V roce 2008 se taťka přestěhoval do Poruby s mojí matkou, a v roce 2009 jsem se narodil já.

S babičkou a dědou jsem toho prožil hodně, od krásných situací, až po ne úplně příjemné a veselé. Mě stále podporují a dělají mě lepším člověkem, a za to jsem jim neskutečně vděčný a snažím si s nimi užívat každý moment, kdy jsem s nimi.