Strašení v nemocnici - Dominik Šánta - (RH-K4)

Jelikož moje babička pracuje v nemocnici jako sestřička, tak by bylo zajímavé se jí zeptat, jestli nemá nějakou historku, a hele, ona ji fakt měla.

Byl letní krásný večer. Všichni pacienti byli v klidu, zkrátka prostě klidná směna. Je potřeba zmínit, že v tu dobu bylo horké léto a asi bylo hodně dusno, což znamená, že byla otevřená okna. V klidu se bavila s kolegou. A jak se bavili, tak něco uslyšeli. Takové pravidelné zvuky. Ale ty zvuky přestávaly, a tak pokračovali. Když rozhovor ukončili, šla do svého pokoje, kde byly i její kamarádky. Následně zvuky, které se neozývaly, se začaly znovu ozývat. Ale tentokrát už bez jakékoliv přestávky. Aby byla atmosféra pořádná, tak zvuky šly od skladu, kde byly různé léky. Jelikož bezpečí pacientů je na prvním místě, nezbývalo nic, než se tam kouknout. Kdo by se nebál pozdě večer otevřít dveře od skladu se strašidelnými zvuky. Ale bohužel nic jiného nezbývalo. V hlavě se honily myšlenky: Co když to je nějaký zloděj, nebo dokonce co když se nám něco stane. Řekly si: No nic, holky, je čas. A jakmile pomalu ale jistě otevřely dveře, tak uviděly něco, co absolutně nečekaly. Všechny hrozné myšlenky se náhle vypařily, když viděly nevinného holuba, který si pouze pochutnával na Brufenu.

Všichni v ten moment dostali záchvat smíchu. Jak se tam mohl dostat? No úplně normálně. Ve skladu jsou totiž otevřená okna. Což znamená, že asi dostal chuť na nějakou specialitu. No a tak nezbývalo nic než se slavného holuba zbavit. Jelikož všechny jsou rázné Ostravačky, tak se toho nebály. Vzaly koště a holub v mžiku oka zmizel. Zbytek směny byl v pohodě, ale nikdy nezapomenou na tenhle zážitek.