- Úvod
- Soutěže
- Literární soutěže
- Rodinné humoresky - Vojtěch Kraus - (RH-K4)
Jednoho krásného slunečného jarního odpoledne jsem šel s rodiči a mladším bráchou na procházku do nedalekého porubského lesoparku.
Vzhledem k tomu, že bylo po dešti, naše cesta vedla raději po vyšlapané lesní pěšince. Užívali jsme si toho klidu a zpěvu ptáčků, kteří vylétli ze svých skrýší, ve kterých se schovávali před deštěm, jelikož lesem teče potůček, museli jsme přejít i přes dřevěný poničený můstek, kterých je v lese hned několik, jenomže moje mamka, která má strach i z malých výšek, se rozhodla, že nemá odvahu vkročit na ten zchátralý mostek, proto neměla na výběr a musela ho přeskočit. Jenomže bylo zrovna po dešti, a jak všichni dobře víme, mokré listí a jehličí klouže, tak to dopadlo, jak to dopadlo. Mamce při odrazu podjela noha a do potoka spadla jako pytel brambor. Byla promočená na kost, a protože nebylo moc teplo a my to měli daleko domů, tak se musela z mokrých věcí vysvléknout a já jí dal alespoň svou bundu a modlili jsme se, aby mamka nenastydla.
Naštěstí vše dobře dopadlo a zbyla jen tato úsměvná historka.