- Úvod
- Soutěže
- Literární soutěže
- (Až moc) Živá voda - Jakub Řehulka (ŽV-K2)
Věřili byste, že voda může být živá? Já myslím, že ano. Právě v tomhle příběhu je voda skutečně živá. Holčička: „Mami, tati, pojďte na pláž!“ Rodiče: „Ano, už běžíme!“ Holčička: „Tak jo. Já už jdu napřed!“ Rodiče: „Dobrá.“ Holčička je na pláži. Zaujaly ji vlny, které tam jsou. Jenže to holčička netuší, že se blíží jedna velká vlna. Holčička: „Tak už?“ Rodiče: „Ano!“ Holčička se otočila, moře se stáhlo zpátky a najednou… Tsunami! Všichni lidi začali utíkat, jediná holčička v šoku na pláži zůstala. Tsunami ji smetla! Také její rodiče zabila. Pro lidi je zbytečné utíkat, když ví, že se voda dostane všude. Tsunami zalila celé město a všechny zabila. A tohle je jenom začátek konce světa.
/PETER=čti Pítr/
SEVERNÍ AMERIKA, POBŘEŽÍ A PŘÍSTAV LILINC Kolega: „Hey, čau Petere. Peter: „Čau, kolego, jak se daří?“ „Jo, docela dobře, ujde to. A ty?“ Peter: „To se uvidí, až chytím nějakou tu rybu.“ Kolega: „Tak ať se daří!“ Peter: „Dík.“ No, tak se ukaž, snad mi nějakou tu rybku chytíš, můj prute. Ale no tak, co přede mnou ustupuješ, moře, bojíš se? Zase? Proč? BOUŘE „Pro pána Jána!“ BLESKY „Ale ne, to… to není pravda, tornádo? Ne, je to tornádo! Pryč!“ ÚTĚK Kolega: „Co… co se děje, co se děje?“ Peter: „Tornádo, musíme pryč!“ Peter: „Tady, do domu, rychle!“ Lidé: „Pryč! Tornádo!“ PANIKA Alarm zazněl a tornádo se blíží. Už je ve městě a ničí vše kolem sebe.
PACIFICKÝ OCEÁN Voda: „Já se vrátil! A udělám všude samé katastrofy, hahaha!!!“ Vodní vír se vytváří uprostřed Pacifického oceánu a všechna voda se ztrácí.
OSTROV V PACIFIKU Lidé: „Co se to děje?“ KŘIK Celý ostrov stahuje i s lidmi vodní vír.
SEVERNÍ AMERIKA, POBŘEŽÍ A PŘÍSTAV LILINC Kolega: „No, nevím jak ty, ale já… utíkám!“ Peter: „Ach, ten kolega… Proč se tohle děje?“¨
ZPRÁVY „V Pacifickém oceánu se vytváří vodní vír, ve kterém se ztrácí ostrovy a hlavně voda. Vír má velkou sílu. Pokud se nezastaví, zanikneme!“
SEVERNÍ AMERIKA, POBŘEŽÍ A PŘÍSTAV LILINC Peter: „A… sakra. To není dobré.“ Lidé: „Co budeme dělat?“ Peter, lidé, všichni se obávají konce světa. Vodní vír stahuje vše pryč a to není ještě to nejhorší. Vír se pořád zvětšuje a přichází druhá přírodní pohroma. Peter: „Tsunami! Pryč, rychle pryč!“ Lidé utíkají a Peter také, schovává se do kanálu, aby velkou vodu přežil. A dále utíká. Tsunami je už všude a dostává se i do kanálu, kde proudí přímo zezadu na Petera. Peter: „Východ?!“ Jenže voda ho strhla přes východ až do moře.
PACIFICKÝ OCEÁN Moře ho unáší a on vůbec neví kam. Takže je ztracen a navíc nevydrží tak dlouho ve vodě plavat. Zvlášť když ho voda unáší. Lidé ve městě ani kolega z práce velkou vodu nepřežili. A jak to vypadá s Peterem? Ztrácí síly a nevidí pevninu. Všude jen voda. Potápí se, potápí se. Přežije to? Nebo ne? To nikdo neví…