Rodina – základ všeho - Monika Matzkeová - (RH-K3)

Rodina je něco nepopsatelného. Něco, co nemohou mít všichni a co mnozí ani nezažili. Já si pod slovem rodina představím osoby, které mě mají rády a já zase je. Jsou to osoby, které se mi věnují, berou mě takovou, jaká jsem, a jsou na mě milí. Je mi líto, když vidím někoho, kdo tu opravdovou rodinu nikdy nezažil a ještě horší je, když se mu právě rozpadá před očima. Upřímně, nikdy bych se nechtěla do takové situace dostat. Myslím si, že to musí být opravdu psychicky náročné.

Mám velké štěstí, že má rodina je úžasná. Se všemi členy rodiny mám skvělý vztah a nedovedu si představit, že by to mohlo být jinak. Ani nedokážu spočítat, kolik jsme prožili vtipných situací a společných rodinných zážitků. Přemýšlím, který okamžik byl pro mě v životě ten nejkrásnější. Všechny jsou však spojeny s celou mou rodinou a tak má každá prožitá chvíle své kouzlo.

Tak třeba tehdy, když jsem ještě byla malá. Byl krásný všední den a já jsem byla ve školce. Školku jsem měla opravdu ráda. Každé ráno jsem vstávala s tím, že prožiju skvělý den se svými kamarády. Jedno odpoledne mě měla maminka vyzvednout. V ten den jsem tam chtěla opravdu zůstat a tak mě nenapadlo nic jiného, než říci, že to není moje maminka. Paní učitelka mi samozřejmě věřila, protože maminka a já máme každá jiné příjmení a navíc jsem do školky chodila jen chvíli na to, aby paní učitelka maminku poznala. Maminka nevěděla jak paní učitelku přesvědčit, že je skutečně ta pravá a tak se musela zavolat paní ředitelka. Ta ji znala již z dřívějška, a proto věděla, že já jsem její dcera. Nakonec všechno dobře dopadlo a odešla jsem se svou maminkou domů.

To ale není jediný vtipný zážitek, nad kterým se rádi usmějeme.  Je jich sice spousta, ale tenhle bych chtěla vyzdvihnout. Stalo se to na mé narozeniny, které slavíme každý rok na naší chatě v zimě. Na žádné oslavě nesmí chybět teta se strejdou. Zejména tedy ne na té mé. Můj strejda je takový vtipálek, takže vždy s napětím očekávám, jaký vtip jej napadne příště. Neuvěříte, co se stalo tentokrát. Byl krásný zimní den a já slavila své narozeniny. Moc jsem se těšila na oslavu a celou rodinku. Mělo nás tam být trochu více a tak maminka ze srandy řekla, ať si členové rodiny vezmou co nejméně věcí. A víte, v čem přišel strejda? Strejda přišel oblečen pouze v plavkách. Všichni jsme se tehdy ohromně nasmáli, protože přijít v zimě ve sněhu v plavkách, to chce opravdu kuráž.   "Sranda musí být", to je heslo naší rodiny.

A když už o ní mluvím, tak bych chtěla ještě zmínit naší rodinnou skupinu. Ta je v SMS aplikaci s názvem WhatsApp. Je to skupina, ve které se nachází 5 účastníku. Je to moje maminka, tatínek, strejda, teta a já. Ve skupině si píšeme každý den a to vnímám jako naprosto úžasné. I když nejsme spolu, tak si můžeme všichni jako rodina popovídat. Dokonce máme i tradici. Každý den přesně v jedenáct hodin a jedenáct minut do společné skupiny napíšeme 11:11. Já se toho nemohu v týdnu účastnit, protože jsem ve škole. Vždy si však na všechny v ten čas vzpomenu.

Opravdu si moji rodiny vážím a jsem ráda, jak skvělý vztah s každým členem rodiny mám. Všem na světě bych přála takovou rodinu, jakou mám já, ale jak už jsme psala na začátku, mnozí z nás ani tu pravou rodinu nikdy nezažili. Tou větou, kterou začal druhý odstavec skončí i ten poslední. Má rodina je prostě úžasná.