Život a dospívání mých prarodičů - Aneta Pejčochová - (GP24-K2)

V dnešní generaci je to jiné než kdysi. Skoro každé dítě má telefon, počítač, na kterém hraje hry, nebo tablet či televizi. To v dřívější době vůbec nebylo. Děti si chodily hrát ven s kamarády, až večer přišly domů, kde se najedly, umyly se a šly spát.

Byla jsem u babičky a dědy a zeptala jsem se, jaké bylo jejich dospívání.

Babička byla hodná. Od malička si přála být učitelkou. Měla sestru a společně si hrály na školu. Babička musela být vždycky žákyně, protože byla mladší. Dokonce se hlásila na pedagogickou fakultu, ale tam ji nevzali. Babička byla taky sportovkyně. Hrála basketbal, a když byla starší, trénovala mladé basketbalistky. Doma pomáhala s úklidem, chodila na nákup a pomáhala s pečením. Ve škole se babičce dařilo. Měla samé jedničky. S rodinou chodila na houby a na procházky, ale to ji nebavilo. Když venku pršelo, hrála doma různé hry. Ve svém volném čase chodila ven s kamarády na prolézačky nebo si tam různě hráli. Myslím, že babička měla krásné dětství.

A jak to měl děda?

Byl to nezbeda. V dětství si přál být kuchařem, protože rád vařil, nebo chtěl být pilotem stíhačky, ale to ho brzy přešlo. Děda byl skaut a rád chodil po horách a chtěl cestovat, měl rád přírodu a s rodiči jezdil na chatu i na dovolenou do zahraničí. V zimě lyžoval. Jeho oblíbeným sportem byla košíková, dokonce ji i hrál. Děda měl staršího bráchu a hráli si spolu s autíčky. Na základní škole měl také samé jedničky. Doma pomáhal s umýváním nádobí, chodil na nákup a vynášel koše. Televizi sice doma neměli, ale tehdy tam byl pouze jeden kanál, a to byly zprávy. Když bylo venku hezky, chodil s kamarády ven a hráli různé míčové hry, a když v zimě zamrznul rybník, chodili bruslit a hrát hokej. V obchodech byl mnohem menší výběr zboží než dnes a vše bylo mnohem levnější, dokonce se stály fronty na ovoce. Děda chodil často do kina, lístky stály jednu až tři koruny. Oproti dnešní době je to téměř nesrovnatelné. Myslím, že děda měl moc hezké dětství a každému by určitě prospělo zeptat se babičky a dědy, jaké jejich dětství vlastně bylo.