- Úvod
- Soutěže
- Literární soutěže
- Petr Bezruč - 150 let - K4: David Gabriel Kavecký
Dneska vám budu vyprávět příběh, který se mi stal nedávno. Je to příběh o klukovi, který se hluboce zamiloval do jedné holky. Ale ona ho nechtěla a on se s tím nechtěl smířit. Ten kluk sejmenoval Tomáš a ona Anna.
Byl normální den školy, středa. Přišel jsem ráno do školy na 7 hodinu jako vždycky. Nikdy se mi tam nestalo nic neobvyklého. Až na ten den. Tomáš vždycky přišel z družiny v 7:40. Anna tam se mnou seděla a povídala si se mnou. Tak jako obvykle. Řekla mi jak ho slyšela přicházet : „Hele Davide, mohl bys pro mě něco udělat?“ „Jasně, pokud to bude v mých silách.“ řekl jsem. „Řekni mu, pokud mě bude zase otravovat, ať se klidí, že jsi můj , ale jen jako, chápeš?“ Odvětil jsem :„OK .“ Tomáš nakonec přišel před nás a s lehkou trémou řekl : „ Ahoj Anno, tak co , chceš mě?“ Nato jsem rychle křikl : „ Nech ji být Tomáši. Je moje a ničí už nebude.“ Tomáš se ulekl , a hned se domě začal navážet. Naštěstí tam hned přiskočila učitelka, protože by to mohlo skončit i bitkou. Tímhle to začalo.
Začalo vyučování, 8:00. Anna seděla přede mnou. Dobře , že Tomáš seděl v rohu, za učitelským stolem. První hodina uběhla v pohodě, až na mě, dostal jsem 4 z matiky. Ta druhá byla osudná.Všichni byli natěšeni, protože byl tělocvik. Já byl rozhořčený a vystrašený z matiky. Tomáš je spíše horším v tělocviku , ale dneska zazářil. Hráli jsme fotbal a on dal 3 góly, tzv. hattrick. A potom se stalo něco , co nikdo ve třídě nečekal. Šel za Annou a řekl ji : „Pokud se mnou nebudeš chodit ,budeš zažívat trable , jaké jsi ještě nezažila.“ Ona utekla a křičela : „ Nikdy, to bych se radši zabila.“Všichni jsme tohle hodili za hlavu a odešli jsme na čtvrtou hodinu. Překvapením pro nás bylo, že tam Anna nepřišla. Všichni si lámali hlavu , kde by jako mohla být. Náhodou šla Denisa na záchoda našla tam mrtvé tělo Anny. Křičela tak ustrašeně a nahlas , že to slyšela snad celá škola. Paní učitelka zavolala 112 a hned se to řešilo. Denisu dokonce odvezli do Psychiatrické nemocnice v Opavě. Za 5 minut bylo hlášení. Pan ředitel řekl „Žáci a žákyně. Všichni zůstaňte ve svých třídách.“První podezřelí byl Tomáš. Ale ten měl hodně přesvědčivé alibi. Byl v bufetu a potom šel za panem ředitelem něco vyřešit. Pan policista přišel úplně s geniálním nápadem. Necháme děti odejít a ten kdo se nevrátí , tak ten to bude. Jak jsme se oblékali , abychom jsme mohli jít konečně domů , tak ke mně přišel Tomáš a řekl mi : „ Tak Davide, takhle to dopadlo. Já jí měl doopravdy rád. A já myslím ,že ty taky. Je mi to strašně líto, že to došlo tak daleko. Vytvářel jsem na ní tlak. Myslel jsem , že se mi potom podvolí. Jsem z toho takový špatný. Pořád mám takový pocit, že jsem to udělal já.“ Já , i když jsem Tomáše neměl moc v lásce, tak jsem mu řekl : „ Nikoho nedonutíš, aby tě někdo měl rád. Ano, miloval jsem ji. Vytvářet na někoho tlak je ten nejodpornější druh šikany.Rád bys to asi vrátil zpátky, ale některé věci bohužel nevrátíme nikdy.“
Rádi byste se asi dozvěděli , jak se to celé dopadlo. Ale v co byste nikdo nedoufali,tak to byla sebevražda. Anna podlehla tlaku. Tohle jste fakt nečekali, co? Jen aby jste věděli,inspiroval jsem se pravdivou událostí, která mě nedávno zaujala. Rád bych, abyste pochopili i ty nejhorší momenty konce lásky. Když jste do někoho zamilovaní, děláte někdy věci, které někdy ani neděláte. Někdy si ani neuvědomujete , co děláte. Láska je pouze pocit, který pokud chcete zvládnout, tak musíte být hodně silní. Proto se to v takovém věku povede málokomu. A pokud si myslíte , že to nevyjde, radši toho nechte, aby to nedošlo tak daleko , jako v tomhle příběhu. Rád bych , abyste mohli znát pocit té pravé lásky. Pokud si myslíte , že nikdy nepřijde, tak jste na velikém omylu. Pro každého je tady jeho druhá spřízněná duše. Nedávno si moje kamarádka Denisa, kterou jsem použil v tomhle příběhu, našla kluka, chce s ním už být navždy. A to mi říkala ,že jí nikdo nikdy nebude chtít. Díky Deniso, že jsem tě mohl použít v tomhle příběhu. Upřímně, já měl s tím taky docela problémy, ale zvítězil jsem. Musíte pochopit smysl života a naplnit ho tím.Rád bych, abyste byli ve svých životech plní lásky. Láska v lidech vyvolává mírumilovnost. Té je na světě docela málo. Tak si dejte z tohoto příběhu příklad. Dejte si také pozor, abyste neuvízli v propasti , která vás nutí dělat pro lásku cokoli. Každý si tím někdy projde, dříve či později. A pokud si už někoho najdete, musí vás mít tolerovat , odpouštět a nenadávat. Tohle je základ úspěchu kvalitního vztahu.
A nakonec bych rád poděkoval své mamce, která mi toho o tomhle řekla docela dost. Hodně mi pomohla se z toho dostat a jsem jí za všechno vděčný. Díky mamko. Ať vám vždycky Slunce svítí za zády, ať nad vám hvězdy bdí a ať je klid ve vašich duších.