Návrat na poslední chvíli - Anna Krchňáková - (GP24-K2)

Můj dědeček pracoval několik let v Egyptě. Na poslední rok za ním přijela i moje prababička se svými syny. Po roce cestování se chystali na návrat domů. Let byl naplánován na ranní hodiny dne 20.8.1968. Let se odkládal, ale nakonec večer byli v Praze. Už na letišti je překvapili vojáci.

Šli na hotel, praděda se těšil konečně na české pivo. O půl třetí ráno si pustili rádio. Uslyšeli projev prezidenta Svobody, který říkal: „Naše hranice překročila vojska spojeneckých armád.“ V tu chvíli začali budit kluky. Rozhodli se dostat na nádraží. Po cestě viděli tanky a vojáky se samopaly. Měli strach, nevědeli, co dál. Při vystupování z tramvaje slyšeli střelbu.

Podařilo se jim nastoupit do prvního vlaku. Sice neměli české peníze, ale přesvědčili průvodčí, aby je nevyhodila, a za to jí dali zboží z Egypta.

Také po cestě viděli tanky, ale nakonec bezpečně dorazili domů. Nevím, jestli bych tu byla, kdyby letěli o den později.