Moje prababička Anna Kubicová - Dominik Rataj (GP-K3)

Rád bych napsal něco o životě mé prababičky Anny Kubicové. Narodila se v roce 1924 v obci Oščadnica na Slovensku. Obec je v horách, kde není moc úrodná půda. Pocházela z velké rodiny, měla šest sourozenců. Její době bylo tolik dětí docela běžné. Právě proto, že jich bylo doma tolik, musela babička již po základní škole chodit do práce, kde pracovala výměnou za nějaké jídlo a ubytování.

Během druhé světové války pracovala na statcích u Přerova. Ještě během druhé světové války si našla životního partnera (pradědečka), Jana Kubicu. Dědeček byl na vojně a během služby měl nastoupit a bojovat za německou stranu. Po slovenské povstání a ukončení války se dědeček a babička vzali. Po narození prvorozené dcery Anny se ve stejné době rozhodli odcestovat do Ostravy, protože na Slovensku byla velká bída a oni chtěli pro své děti lepší budoucnost. Žili obyčejný život, kdy si nakonec postavili malý domeček v Heřmanicích, kde spokojeně žili až do dědečkovy smrti.

Můj taťka říkal, že měli prababičku moc rádi. Často je hlídala, když babička Anička chodívala do práce. Taťka vyprávěl, že chodili s pradědou na procházky a na ryby. Učil taťku i mého strejdu Jirku chytat ryby a oni mu za to pomáhaly na zahradě. A já jsem bohužel pradědečka nezažila, takže nevím, jaký byl. A prababičku si pamatuji jako laskavého člověka, který rád pomáhal ostatním. Babička nebyla nějak vážně nemocná a zemřela bohužel na stáří.

Bydlela celkem daleko od nás, tedy v Heřmanicích, kde bydlela s její mladší dcerou a její celou rodinou. V domě měla malý, ale útulný byt, kde měla kuchyň, ložnici a obývák. Každou návštěvu byla připravená a měla na stole chlebíčky, buchtu a spoustu dalších cukrovinek. Ke konci svého života se přestěhovala do domova seniorů, který je v Porubě, takže to bylo lepší nejen pro babičku, která se už nedokázala postarat sama o sebe, ale i pro nás, protože jsme to měli blíž. V domově seniorů jsme babičku chodili navštěvovat asi třikrát týdně. Ve svém pokoji měla stůl a židli, televizi, jednu skříň, balkon a samozřejmě postel. A tam také bohužel v roce 2017 zemřela v 94 letech.