Můj vánoční příběh - Eliška Stanovská - (RH-K2)

Bylo 26.prosince. V jednu hodinu jsme vyrazili na venkov k babičce. Dorazili jsme okolo druhé hodiny. Byla tam sestra, bratr, teta, bratranec, sestřenice a neteř, se kterou jsem si hrála na honěnou a na schovávanou.

O půl šesté jsme všichni usedli k večeři. Na večeři byl bramborový salát, mrkvový salát a řízek. Po večeři jsme odpočívali a povídali si. Potom jsme si začali rozdávat dárky. Já jsem dostala čepici.

Ségra mi slíbila, že se projedeme na saních. Ségra má koně, a tak navrhla, že koně zapřáhne. A tak jsem se šla obléknout. Sestra mezitím připravila sáně. Já jsem jí šla pomoct s přípravou koně. Potom jsme vyjely na pole.

Na poli bylo hodně sněhu. Tak jsme vyjely. Když jsme jely, tak jsme si povídaly. Když najednou kůň zpomalil a začal řehtat. Tak jsme se rozhlédly, ale nic jsme neviděly. Jely jsme dál. Ségra mi sdělila, že zrychlíme a ať se pořádně držím. Já jsem ji na to odpověděla, Jo jasně´´. Po chvíli si kůň prdl a zvedl ocas a pokakal mě. Ségra se začala smát a řekla, že pojedeme domů abych si umyla obličej.

Když jsme přijely, tak se maminka zeptala, co se stalo. Já jsem řekla, že mě pokakal kůň. Maminka nato odpověděla, že kdybych neměla brýle tak to bych měla taky pokakané oči.

A tak jsem se šla osprchovat, potom jsem se šla převléknout do pyžama a šla jsem si lehnout na gauč. Dívat se na pohádku.

Druhý den jsem se šla nasnídat. Na snídani bal chleba s pomazánkou a se sýrem a šunkou.

Ségra se omluvila, že se smála. Já jsem ji odpověděla že mi to nevadí. A obě dvě jsme se tomu zasmály. Braly jsme to jako legraci.

V dvě hodiny jsme se se všemi rozloučili a jely jsme domů. O půl třetí jsme dorazily domů.