Doba mých prarodičů - Dominik Dittrich - (GP24-K3)

V době mých prarodičů bylo mnoho věcí jinak, bydlelo se mnohokrát v jedné místnosti, kde se spalo i vařilo a byla rodina spolu. Chodilo se do školy pěšky. Třeba oblečení děti dědily po sobě, také v jídle bylo vše skromné a nic se nevyhazovalo, nebyly peníze jako v této době. Na všechno pokud to člověk sám nevypěstoval, nevyrobil, peníze neměl. Děti doma musely pomáhat, když měli zvířata, musely se o ně starat. Večer se hrály hry a povídalo se s rodiči, kteří vyprávěli historky nebo pohádky.

Děti měly respekt k rodičům a vážili si jich a poslouchaly. Nejlepší v této době bylo, že děti byly sobě rovné a vycházely spolu.

V dnešní době máme všechno, mobil ,telefon, počítač, máme o zábavu postaráno a nevíme co to je chodit ven a mít reálné přátele. Každé dítě má svůj pokoj a nové oblečeni. V této době značkové a kdo ho nemá soudí ho na první pohled a směji se mu. Najít opravdové kamarády je těžké.