Moje babička Josefa - Valentýna Mandíková (GP-K1)

Chtěla bych Vám povědět o mé babičce, která se jmenuje Josefa Mandíková. Narodila se v roce 1944 v Maďarsku v době války. Když jí byl jeden rok, odstěhovali se s rodiči do Ostravy. V šesti letech nastoupila do základní školy, kde měla hodné učitele a ráda na ně vzpomínala. O přestávkách se spolužáky chodili ven na zahradu tančit, skákat a hrát hry. Také chodila do pěveckého sboru a hodně vystupovala na různých akcích. Odměnou jim bylo vždy pohoštění. Ve škole měla ráda český jazyk, zpěv a tělesnou výchovu. Když šla do školy, zamávala své mamince, která na zahrádce okopávala brambory, hrášek, mrkev a zalévala květiny. Než ale šla do školy, musela zajít do místního kravína pro čerstvé mléko. Odpoledne zase musela pomáhat mamince se zahrádkou. Také často pomáhala v kuchyni. Moc ráda s maminkou pekla cukroví, štrůdly a různé buchty a koláče. Její maminka byla velmi hodná, ale vždy dbala na to, aby měla babička hotové své povinnosti.

Již od dětství snila o tom, že bude výbornou cukrářkou a bude se tím živit, že bude mít vlastní cukrárnu s mnoha dobrůtkami. To se jí však nesplnilo. Nakonec se stala paní účetní a to pečení si nechává na naše návštěvy. Vždy nám něco dobrého připraví.

Moje babička je velmi hrdý člověk a jsem ráda, že ji mám.