Kamarádství nezná hranic - Tereza Jancová - (KNZ-K4)

Kamarádství…….

Pro někoho to znamená jen určitý vztah mezi lidmi, ale dle mého je to něco víc. Někdy bývá váš kamarád nebo kamarádi daleko větší oporou než třeba samotná rodina. Je to smutné, ale někdo prostě nemá to štěstí a oporu na straně rodiny, tak ji vyhledává jinde. A to právě u kamarádů.

Řekla bych, že kamarádství není jenom o tom, že za někým přijdete a zrovna třeba něco nechápete z vyučované látky a ten člověk vám pomůže. Tohle se mi stává často, protože se docela dobře učím, tak mi jedna osoba vždycky napíše, jenom když něco potřebuje, ale když se mělo jít ven, tak mi ani nenapíše, jestli nechci jít s nimi.

Pak mám pocit, že se se mnou určití lidé baví jenom proto, aby mě mohli využívat a v tom vztahu je určitá skrývaná závist, což pro mě není zrovna nejzdravější forma kamarádství. Za to lidé, kteří vás mají rádi a můžete se s nimi bavit o čemkoli, co bychom zrovna neřešili s rodiči. Neříkám, že by mě moji rodiče nepodporovali, to právě naopak, ale některé věci jsou mnohem lepší probírat s vrstevníky, kteří mě eventuálně pochopí a pomůžou.

A také mít kamarády, jimž na vás záleží, jsou k vám upřímní a rozumíte si s nimi, je velmi fajn a přínosné. Mezi takovými typy kamarádů, s nimiž jsem schopná o půlnoci debatovat o životě a smát se u toho a mít pocit, že vlastně nezáleží, kde nebo v jaké situaci jsme, ale záleží na tom, s kým jsme. A toto přátelství je schopné táhnout se i přes celý život. A myslím si, že mít pár pravých kamarádů je lepší než mít celou partu a vědět při tom, že jakmile si odskočíte, už vás pomlouvají za zády. Takže je ten vztah plný přetvařování a lží.

Někdy je dost těžké rozpoznat pravého přítele od toho falešného, ale jakmile jsem měla jisté nejasnosti mezi mou kamarádkou, tak je důležité si sednout a promluvit si upřímně ze srdce do srdce. A potom by člověk ani netušil, jak může kapka upřímnosti změnit celkový vztah.

Přátelství je podle mě i základ nějakého hlubšího vztahu, jako třeba mezi partnery by měla být nejenom ta „chemická“ spojitost, ale také schopnost si vyjít jako nejlepší přátelé. Tak i mezi rodinnými vztahy. Já to vnímám tak, že aby vztah mezi mnou a rodiči vycházel nejlépe jak může, tak tam je jistá vstřícnost a pochopení. A schopnost se zasmát jako přátelé. Ale je třeba mít na paměti že stále jsou to rodiče, takže i respekt je forma tohoto vztahu.

Zkrátka přátelství nezná hranic.