Kamarádky - Marie Pokorná - (KNZ-K1)

Byly dvě kamarádky Ema a Sára. Jednoho deštivého odpoledne šly spolu domů ze školy. Cestou slyšely štěkot psa, i přesto že v okolí žádní psi nežijí.

Rozhodli se jít dál a najednou uviděli štěně. Sára si řekla, že musí osamocenému štěněti pomoc, ale Ema nesouhlasila. Ema nemá ráda psy. Řekla své kamarádce: „Pokud mu chceš pomoct, tak to musíš udělat sama. Poté Ema odešla. Sára byla z toho velmi smutná, ale věděla, že musí štěněti pomoct. Věděla, že jejich přátelství je u konce.

Vzala si štěně domů. Očistila ho od bláta a dala mu krmivo. Po minutách přišla Sářina maminka. Sára mamince vysvětlila, že je to ztracené štěně a že by mu ráda pomohla. Maminka chvíli neodpovídala a zamyslela se a pak řekla, že to chápe a pokud se nenajde majitel, mohou si štěňátko nechat. Sára vyskočila do vzduchu a poděkovala. Toho dne šli nakoupit všechny věci, které štěňátko potřebuje – krmivo, pelíšek, misku a hračky.

O rok později Sára spatřila Emu. Ema se za Sárou rozběhla a pozdravila ji. Začala se omlouvat, jak se zachovala, když spolu našly štěně. Sára své kamarádce rychle odpustila, mrzelo ji to, že už se spolu nebavily. Emča se chtěla zase kamarádit a naučit se mít ráda psy. Obě děvčata byla ráda, že jsou zase kamarádky.