Generace prarodičů - Barbora Géryková (GP-K2)

Babička Dáša je maminka mojí maminky. Má 65 let. V mém věku babička bydlela ve vesnici jménem Javorné. Měla dvě kamarádky, s kterými si každý den hrála venku. Hodně si hrály na pískovišti, staraly se o panenky, v zimě bruslily, sáňkovaly, lyžovaly a někdy se dívaly i na televizi. Jejich televize byla hodně malá a byla značky Kriváň.

Do školy chodila babička pěšky2-3 km. Od 1. do 5. třídy chodila do jednotřídky se všemi ostatními dětmi z okolí. Celých 5 let měli jednoho učitele. Jmenoval se Výborný. Pan učitel uměl hrát na housle, a když někdo zlobil, tak mu pohrozil smyčcem (ale to se stávalo jen málokdy).

Když babička přišla domů ze školy, hodně pomáhala s domácími pracemi. Mamince pomáhala vařit, uklízet, tatínkovi asistovala při zabíjení králíků a drůbeže, krmila králíky, v zimě drala peří, na podzim trhala jablka a sbírala brambory a chodila do pojízdné prodejny. Pojízdná prodejna byla menší dodávka, která jezdila po vesnici a lidé si tam mohli koupit chleba, ovoce, zeleninu atd.

Babička měla svoje rodiče moc ráda a měla jsi s nimi kladný vztah. Na dovolené v zahraničí nikdy nebyli, ale jezdili spolu k sestřenicím a bratrancům. Babička měla také mladšího bratra, kterého musela hlídat, když rodiče nebyli doma.

Přála si svůj vlastní pokoj, ale vždy ho musela sdílet se svým bratrem. Babičce se také hodně líbilo krasobruslení a tak si přála bílé šněrovací brusle. Dostala je k narozeninám byla z nich hrozně nadšená. Ale když je dala přes léto na půdu, ohryzaly jí je myši.

Babiččino dětství bylo celkem jiné než to moje například v tom, že měla doma více povinností, trávila více času venku, do třídy chodila s různě starými dětmi a hlavně neměla všechno, na co si vzpomněla.

Mám svoji babičku moc ráda. Barunka