- Úvod
- Soutěže
- Literární soutěže
- Děda a první alkohol - Silvie Špoková - (GP24-K4)
Můj děda se jmenuje Jarek, bylo mu 17 let stejně jako jeho kamarádovi. Jeho kamarád zůstal v roce 1967 na Den dětí doma sám, protože jeho mamka byla v lázních. A tak se kluci rozhodli, že ten Den dětí spolu oslaví a poprvé ochutnají alkohol.
Jarek s kamarádem šli do obchodu, kde jim stará známá prodala alkohol. Kluci si koupili ,,štok", víno a pivo. Spolu popíjeli u kamaráda doma. Už vypili ,,štok", celé víno a říkali si: „To jsou kecy, že po pití je špatně, nám je pořád dobře.“ Tak otevřeli pivo a pili dál. Jenomže po delší době pití, už jim špatně bylo. Jeden zvracel v koupelně a druhý v obýváku.
Po chvíli, když už jim bylo lépe, rozloučili se a Jarek šel domů, respektive na procházku do parku. Po parku chodil dlouho, pak si našel starou dřevěnou lavičku, na kterou si lehl a usnul. Po nějaké době, až se probudil, říkal si: „ Snad jsem už vystřízlivěl.“ Tak šel pomalu domů, ale to ještě nevěděl, co ho čeká.
Jarek stál před domem a sbíral odvahu, když ji našel, zazvonil. Vyšel schody a už viděl, jak na něho ve dveřích čeká mamka Jarmila. Ve dveřích ho začala kárat a říkala: „Nikdy z tebe nic nebude, budeš se jako opilec někde válet na zemi a skončíš v polepšovně!“ Pustila ho dovnitř a zavolala tátu Eugena, aby se přišel podívat, co to vyrostlo z jeho syna. Otec nic moc neřekl, jenom Jarkovi jednu vrazil tak, že druhou schytal o zeď. Jarek byl rád, že na něho pak rodiče byli hodní a dovolili mu pít kávu, strčit si prsty do krku a zvracet do dřezu v kuchyni.
Potom šel Jarek spát, ale bál se, že ho rodiče nechají a nepomůžou mu. Ale opak byl pravdou. Máma sice byla ještě naštvaná, ale táta se o Jarka postaral. Protože když byl Eugen malý, tak se ho mamka zřekla a museli ho vychovávat příbuzní. Jeho strejda však umřel, když přišel opilý domů a ve spánku se udusil zvratky. To se také stalo, když byl Eugen ještě malý. A od té doby nesnášel opilce.
Všichni jsme rádi, že se Eugen o Jarka ten večer dobře postaral. Proto nám tento příběh může vyprávět pořád dokola. A vždy mi připomíná, že nikdy nemám míchat alkohol dohromady.