Živá voda - Ema Otýpková (ŽV-K1)

Malá dívka jménem Atoon musí zachránit celou vesnici. Vybrali si ji bohové, kteří k ní v nocích promlouvali: „Atoon, Atoon, najdi vodu, jinak všichni zemřete, rychle, rychle.“ Druhý den ráno Atoon vyhlásila po celé vesnici, že k ní mluvili bohové. Všichni se divili, proč tak malá holka musí jít pro vodu, ale protože byli věřící, tak jí pro tu vodu poslali. Ještě než odešla, tak jí mamka řekla: „Atoon, ty to zvládneš, já ti věřím.“

Atoon se vydala na cestu. Ušla jen pár kilometrů, a protože nevěděla, kam má jít, tak šla stále rovně, až narazila na malou chatrč. Zaklepala na dveře a otevřela jí sympatická babička: „Copak chceš maličká?“ zeptala se babička. „Jmenuji se Atoon a nevím, kde je pramen vody. Pomohla byste mi ho najít?“ odpověděla Atoon. „Nikam s tebou nepůjdu, ale vím, kde je. Může tě tam nasměrovat,“ řekla babička. „Děkuji!“ odpověděla Atoon. „Tady máš mapu. Nejprve jdi rovně na sever, pak u Špičatých ghor zaboč na východ a jdi rovně. Pak narazíš na jeskyni, do ní vstup a více už ti říct nemůžu,“ řekla babička. „Děkuji a na shledanou,“ zajásala Atoon.

Tak se vydala na cestu, šla a šla. Najednou se před Atoon objevila velikánská kobra a syčivým hlasem říkala: „Atoon, přese mě se nedostaneš,“ zasyčel had. „Jak, to víš, hade?“ otázala se nebojácná Atoon. „Prostě, to vím, hloupá holko!“ odsekl rozčílený had. Atoon přelezla hadův ocas a jen tak tak se vyhla hadovu kousnutí. Pelášila pryč, co jí nohy stačily. Naštěstí ji had nesledoval. Tak si oddechla a zjistila, že už je u Špičatých skal.

Tak šla dál na východ. Po chvíli narazila na jeskyni, jak jí řekla babička. „Výborně!“ prohlásila Atoon. Vešla dovnitř a všude tekla voda. Pobrala jí co nejvíc to šlo, a protože měla strašnou žízeň a skoro umírala únavou, tak se napila a jako zázrakem se uzdravila.

Když šla zpátky, tak nepotkala žádného hada ani chatrč staré babičky. Tak šla, až došla k vesnici. Když do ní přišla, tak ji všichni oslavovali. Všem dala vodu, řekla jim, co viděla a kde vodu našla. Od té doby tam lidé pro živou vodu chodí už po staletí.