Příběh z doby mojí babičky Evy - Klára Boháčová - (GP24-K2)

Když byla babička Eva malá, byla nouze o různé věci. Stály se dlouhé fronty na pomeranče, mandarinky, banány i maso. Pomeranč si vždy rozdělili na čtyři díly: tatínek Josef, maminka Liduška, sestry Věrka a nejmladší Eva.

Před Vánocemi byla bída o kapry. Babiččina rodina měla velké štěstí. Měla hodně tetiček a jedna z nich prodávala kapry. Byla to křesnička Marie z Polanky.

Kdysi nebyly auta, chodilo se hodně pěšky, nebo jezdilo se tramvají, nebo autobusem. Babička Eva spolu se sestrou Věrkou a sestřenicemi Olinkou a Jaruškou byly poslány pro kapry tramvají z Klimkovic do Polanky za šedesát haléřů.

Když teta dávala živé kapry do tašky, důkladně je varovala, aby nikomu neukazovaly a neřekly, odkud je mají. Samozřejmě se stal průšvih. Na zastávce, kde stálo hodně lidí, kapr v tašce mrsknul ocasem a taška se převrhla, všichni kapři vyskákali ven.

Rozprchly se i sestřenky a sestra Věrka. Jenom nejmladší Eva zůstala a slizké kapry sesbírala. Lidé se samozřejmě ptali, odkud kapry vzaly, ale holky statečně mlčely.