O generaci prarodičů - Ondřej Toman (GP-K1)

Když byla babička malá, nechodila do jeslí ani do školky. Ráda si hrála na písku, často jezdila na koloběžce a také ji bavilo skákání přes švihadlo. S kamarády hráli vybíjenou, skákali panáka a cvrnkací skleněné kuličky do důlku. Na prvního máje chodila do průvodu s mávátkem.

O školních prázdninách jezdila na pionýrské tábory. S ostatními dětmi tam měli plno zábavy. V noci museli držet hlídky. V zimě ráda jezdila na saních a mohla jezdit i po cestě, protože na silnici nejezdila skoro žádná auta. 

V té době nebyly ještě žádné mobilní telefony, ani barevné televize, ani internet. Tenkrát stály hodinky padesát korun. Ve škole se učili ruštinu, se kterou se teď babička domluví v Turecku na dovolené.