Moje babička zažila laskavost lidí, ale i domácí násilí - Eliška Věrná - (GP24-K3)

O babiččině dětství moc nevím, ale vím něco o jejím dospívání a přítomnosti. Moje babička se zamilovala do mého biologického dědy. Měli se rádi a babička porodila mého strejdu. Po dvou letech šel můj biologický děda na vojnu. Babička mezitím porodila mou maminku.

Když se můj biologický děda vrátil z vojny, stal se z něho alkoholik. Moje babička, maminka a můj strejda zažili domácí násilí. Moje babička neměla celkově moc dobrou rodinu, její maminka nebyla moc hodná a o jejím tatínkovi nic nevím.

Když moje maminka měla asi 11 let, tak se konečně odstěhovali. Babička si našla nového přítele, ale bohužel byl taky zlý. Babička potom žila sama s mou maminkou a strejdou. Babička potom pracovala na Kotvě a prodávala jídlo a tady se seznámila s mým dědou. Ten je moc hodný. Když tam babička měla noční směnu, děda na ní čekal před obchodem až do noci, aby ji někdo neokradl. Začali spolu chodit.

Babička asi ve 57 letech zjistila, že nesmí jíst lepek. Teď pracuje jako uklízečka na jedné základní škole, ale už půjde do důchodu. Teď jí je 64 let a má se hezky.