Kamarádství / Přátelství - Jan Prstecký - (KNZ-K3)

Kamarádství je pro mě pevné pouto dvou a více lidí. Kamarádi si navzájem důvěřují a mívají tajemství, která nikdy neprozradí. Svěřují se se svými úspěchy, starostmi a nezrazují se. Někdy se sice pohádají, ale po nějakém čase se zase udobří. Máme štěstí, že si můžeme kamarády vybírat. Jak s oblibou říká můj táta: „Rodina je mi daná, ale přátelé si mohu vybírat.“ Pravé kamarádství někdy trvá i celý život.

Na základní škole jsem poznal hodně dobré kamarády. Vždy jsme si pomáhali a trávili spolu spoustu času. Když bylo teplo, tak jsme po škole venku sportovali a podnikali výpravy. V zimě jsme hráli online hry. Když někdo z nás onemocněl, posílali jsme mu učivo a domácí úkoly. Jeden z mých kamarádů ze základní školy je Vietnamec Kevin. Jeho vietnamské jméno je Huy. Kevin měl vždy ve škole problém s českým jazykem, ale jako správní kamarádi jsme se mu nikdy nesmáli. Od letošního roku už do stejné školy nechodíme, ale nepřestali jsme se přátelit.

Na gymnázium jsem se hlásil s kamarádem Honzou a oba dva jsme u přijímacích zkoušek uspěli. Jsem tomu velmi rád, protože si stále pomáháme. Honzova sestra a můj mladší bratr chodí na naši „starou“ školu. S Honzou pro ně někdy chodíme do družiny. Často se tam potkáváme se „starými“ kamarády a povídáme si o tom, co je nového.

Od svých čtyř let hraji tenis a mám kamarády i tam. „Sportovní“ kamarádství je jiné, protože proti sobě hrajeme zápasy. V zápase jsme protivníci, ale ne nepřátelé. Jeden druhého se snažíme pouze porazit. Mám rád čtyřhru, tam mohu hrát s kamarádem v jednom týmu. Jak řekl náš skvělý sportovec a olympijský medailista Emil Zátopek: „Vítězství je skvělá věc, ale přátelství je ještě lepší.“ Nejvíce kamarádů mám v našem tenisovém klubu Vítkovice-Ridera 1926. Společně trénujeme „sparingy“ a trpíme na kondiční přípravě. Na jaře hrajeme ligu družstev. Všichni jedeme do města soupeře, nebo hrajeme doma ve Vítkovicích. Při zápasech se vzájemně podporujeme, družstvu vládne skvělý týmový duch a vše klape, jak má. Jsem z toho nadšený. Když někdo z nás prohraje, tak jako správní kamarádi a spoluhráči mu to nedáváme za vinu. To je prostě sport, jednou vyhraješ, jindy prohraješ.

Kamarádství pro mě moc znamená a doufám, že také na gymnáziu budu mít dobré kamarády.