Jak žili naši prarodiče - Timea Matisová - (GP24-K1)

Jmenuji se Timea a chodím do třetí třídy. Jednou, když jsem byla nemocná, přijela za mnou prababička a místo čtení knížky mi začala vyprávět o tom, jak se žilo, když ona byla v mém věku. Byl to moc nádherný příběh a já bych vám ho chtěla povyprávět.

Prababička mi vyprávěla, že když byli malí, neměli moc hraček. A tak když bylo venku hezky, seděli na zahradě pod stromem, dali si pod sebe deku a vzali si vařečku. Ušili si sukni, šaty, uvázali na vařečku šátek a měli z toho panenku. S tou si pak dlouho do večera hráli. Jindy zase s kamarády běhali po poli, schovávali se a hráli si na bojovníky a házeli po sobě bláto. Omylem jednou prababička svojí kamarádce hodila bláto na hlavu a to pak měly obě maminky velkou radost, když musely své děti drhnout v neckách.

Taky mi prababička vyprávěla, že chodila k jedné paní pro mléko. Jednou když měla čerstvé mléko od kravičky v kyblíku a nesla ho domů, uviděla kamarády, jak hrají na honěnou a chtěla si zahrát s nimi. Tak to mléko položila na zem, aby se nevylilo a začala hrát s nimi. Po chvilce o něho zavadila a tak přišla domů bez mléka. Její babička spráskla ruce a řekla: „Kde máš to mléko?“. A už se prababička utíkala schovat na půdu. O týden později si chtěla hrát s kamarády na hokejisty. Neměli ale hokejky a tak si vzali košťata a šišku a hráli hokej. I bez hokejky to šlo.

Prababička chodila do školy do vedlejšího města přes pole. Měla jen jedny hezké šaty a ty byly na celý rok. Když byla zima, dala si přes šaty svetr a kabát. Ale i tak prý udělala hodně parády.

Moje prababička bydlela v Hlubočanech a měla hezké dětství. I když je to starý příběh, pořád se mi líbí.