Jak to vidí můj děda… - Tomáš Luzar (GP-K4)

Narodil se 17. 10. 1960. Než začal dění kolem sebe vnímat, bylo mu asi 10 let, tak do té doby to šlo. Do dnešního dne má nejvíce z celého roku rád Vánoce a víte proč? Sešla se celá rodina a měli radost, že jsou všichni spolu, i když toho moc neměli. Měli ale jeden druhého, a to bylo nejdůležitější. Navíc měli ovoce – jako banány, pomeranče, mandarinky, které když si vystáli rodiče frontu, a dostalo se na ně, měli jen a pouze o Vánocích. Do dneška má rád vánoční mandarinky, chutnají úplně jinak než během roku. Prostě toto ovoce bylo těžké sehnat. Celkově Vánoce byly krásné, jen skromnější. Měli vždy domácí bramborový salát, na který se celý rok těšili a smaženého kapra. Měli ho pouze jednou za rok, a to na Vánoce, proto byl a je pro něj to nej.

Nákup jakéhokoli zboží byl vlastně luxus. Luxusnější zboží se nakupovalo v Tuzexu. Byl to obchod, ve kterém se platilo bony. Ty se daly koupit od starších lidí, kteří měli příbuzné v NSR anebo se daly pořídit od tzv. veksláků. Jeden bon stál asi 5,- Kčs, ale rifle v tuzexu stáli 100 bonů. V té době byl plat běžného pracovníka 2 000,- korun. To si asi každý udělá obrázek, jak se v té době žilo. Ale děda měl tu dobu prý rád. Sice nesměl nikam vycestovat, ale spousta věcí se dala sehnat. Co se sehnat nedalo, odpustili si a naučili se bez toho fungovat.

Děda rád vzpomíná, na jeho první zájezd k moři. Bylo to do, dnes již bývalé, Jugoslávie. Stál tehdy frontu u cestovní kanceláře CKM od 20:00h večera do 8:00h rána. Nakonec ten zájezd získal a neskutečně se na něj těšil. U moře byl jako ve snu, ani se mu o tom prý nezdálo, jak to bylo krásné. Koupání v moři, opravdu bylo slané, večerní procházky po kolonádě kolem moře do města. Ve městě spousta výrobků a zboží, které znal jen z vyprávění. Pamatuje si, jak tam poprvé poznal jiný šampón, než kopřivový nebo vaječný. Toaletní papír, ten u nás v té době nebyl též běžně dostupný pro všechny. Už vůbec ne, nějaký jemný. Naše generace si to už neumí ani představit.

Děda na dřívější dobu vzpomíná rád, i když nebyla vůbec jednoduchá. Ale něco do sebe měla.