Generace prarodičů - Simona Šaulíková - (GP24-K3)

Moje babička Etelka se narodila v roce 1956 v Handlové na Slovensku. Její dětství bylo poznamenáno poválečnou dobou. Jako malá chodila do pionýrské organizace, kde se spolužáky hrála hry, učili se o přírodě, věnovali se sportu, četbě a ostatním zálibám pionýrů. Na konci 60. let se s rodiči a sourozenci přestěhovala do Karviné. Tam dokončila povinnou školní docházku. Již ve svých 15 letech hovořila plynule česky, slovensky, maďarsky a polsky. Přála si totiž studovat práva, a tak se ve škole hodně snažila. Byla několikrát na matematicko-fyzikální olympiádě, také na přírodovědných soutěžích. Ani sport jí nebyl cizí. Uchvátil ji balet a krasobruslení. Po úspěšném absolvování gymnázia a složení státních zkoušek se odhodlala pro nadstavbové maturitní vzdělání v oboru ekonomie.

Tento obor se jí stal celoživotním koníčkem a taky prací.

V době dětství a dospívání mé babičky bylo vysílání televize černobílé a nevysílalo se tolik pořadů jako dnes. Mobilní telefony, počítače, internet ani on-line hry neexistovaly. Jako děti hrály fotbal, hokej, tenis, skákali “panáka”, přes švihadlo, hráli kuličky atd.

Mé vypravování o době, kdy žila moje babička mi prozradil prastrýc a doplnili mí rodiče. Mnohé věci za doby mé babičky se mi líbí, ale asi by mi chyběl internet, sociální sítě a mobil.

I když musela babička hodně poslouchat doma a pomáhat s domácími pracemi, přesto si našla i čas na své koníčky a kamarády. V tom s ní mám pár věcí společných.

Bohužel znám babičku jen z vyprávění, protože zemřela dříve než jsem se narodila, a to v roce 2012.