Generace prarodičů - Jakub Řeha (GP-K3)

Psal se rok 1951. I přesto, že uplynulo už 6 let od konce druhé světové války, svět se stále s touto katastrofou nebyl schopen vyrovnat. Mému dědečkovi v tu dobu bylo devět let. Bylo to, jako kdyby se znovu zrodil svět.

Začaly se stavět nová sídliště, domy, továrny, Pomalu se opět začal rozvíjet průmysl. Děti ve školách dostávaly svačiny i obědy, což byla velká změna oproti válečnému období.

Rohlík v té době stál 0,30 Kčs, 1 vejce stálo 1,20 Kčs. To vše zajišťovala tehdejší KSČ neboli Komunistická strana Československa. Československo v té době nebylo tolik závislé na jiných zemích. Většinu plodin jsme si vypěstovali sami. A to, co se u nás nepěstovalo nebo netěžilo, nám dovážel Sovětský svaz neboli SSSR (Svaz sovětských socialistických republik - CCCP). Ale i tak Československá ekonomika byla na vzestupu.