Dopis pro dědu a babičku… - Mário Bandy - (GP24-K2)

4. prosince 2024, Mário Bandy

Budu psát o dědovi. Měl jsem ho moc rád, ale zemřel v roce 2021. Byli jsme smutní. Chtěl být povoláním voják. Babička nám o něm hodně vyprávěla, že byl moc hodný a měl rád za jídlo „pišot“. To je naše oblíbené romské jídlo. 

Měl jsem ho moc rád a kdyby teď žil, tak bychom chodili ven s babičkou, dědečkem a s Klaudinou. To je náš pes.

Co rád dělal? Měl rád pivo, které si rád dal s kamarády v hostinci a taky rád chodil na cirkus Humberto.

Chybí mi moc.

Když byl malý, tak chodil do školy a měl dobrý život. S babičkou měli prasata a na Slovensku pak dělali zabíjačky. Děda rád chodil na zabíjačku, pomáhal vařit jitrnice, jelita, tlačenku a polévku „prdelačku“.

Měl moc rád taky babičku. Chodili tančit do hostince. Měli se moc rádi. Zpívali romské písničky. Poznali se, když měli 16 a 18 let, rádi chodili na zábavy.

Vzpomínám si na jedny Vánoce. ...Strojili jsme stromeček a dávali jsme na stromeček kolečka pomeranče, korálky a vánoční řetězy a babička pekla perníky.

Jsem rád, že mě tak vychovala a mám ji moc rád…

Mám Vás moc rád a nikdy na Vás nezapomenu. 

Váš Mário

Tato prezentace používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte.