Život na Marsu - Jakub Salava, Jakub Večeřa a Marek (ŽV-K2)

Píše se rok 2036

Slavní archeologové: Jakub Erben, Jakub Einstaein a Marek Bieber se vydávají najít život na Marsu. Když se dokopali k ledu, tak Marek Bieber do toho ledu kopl krumpáčem, najednou „křřřř“. Led se pod námi prolomil a Marek Bieber řval: „My tady umřeme.“ Jakub Einstein k tomu dodal: „Pokud se teorie moří pod povrchem Marsu potvrdí, tak spadneme do moře.“ Jenže se tak nestalo. Spadli jsme na pustý ostrov. Marek Bieber spadl na kaktus a začal mu unikat kyslík. Když se mu celá kyslíková bomba vyprázdnila, tak začal normálně dýchat, tak jsme si sundali všichni obleky.

Šli jsme dál a dál, narazili jsme na oázu, ve které sice nebyla voda, ale hodně hezkých rostlin, které ke svému životu nepotřebovaly vodu. U té oázy postávalo pár stanů, které vypadaly jako z doby kamenné. Žili tam lidé, stejně jako rostliny nepotřebovali vodu. Doufali jsme, že nejsou kanibalové, ale nakonec byli přátelští.

Šli jsme dál, už z dálky jsme viděli jakousi stavbu, protože vypadala jako něčí hlava, tak jsme tomu začali říkat mozkovna. Když jsme se k mozkovně přiblížili, tak jsme zjistili, že to nebyla žádná hlava, ale byl to balón.  Když jsme do toho balónu vešli, viděli jsme tam ty lidi.  Hráli srnkobal, jedli hrochomuta a my jsme se zapojili. Asi o 3 hodiny později jsme byli vyčerpaní, tak jsme museli jít a najít vodu.

Za nějakou dobu jsme opět potkali lidi ve stanech, ale tentokrát v oáze byla voda. Když jsme se zeptali, jestli se můžeme napít, oni nám tu vodu dát nechtěli. Tak jsme šli dále a narazili jsme na moře, tak jsme se napili a ubydleli. Konec!!!