Vzpomínka na školní léta mojí babičky - Mikuláš Brůna - (GP24-K2)

4. prosince 2024, Mikuláš Brůna

Už je to 51 let, co babička opustila školu. Bylo to jiné, vzpomíná …. Daleko přísnější než teď. Děti zlobily stejně, ale byly více potrestány. Tenkrát se mohla používat i rákoska. Jó to bolelo dostat tak přes prsty nebo po zadku. Zlobivci i stáli nebo klečeli v koutě. To byla ostuda!

O velkých přestávkách chodili žáci seřazení ve dvojicích a pochodovali po chodbách. Služba ve třídě mazala tabuli a připravovala pomůcky na vyučování.

V pracovním vyučování chodily děti na školní zahradu. Pěstovala se tam zelenina a ovoce. O prázdninách tam chodili žáci plet záhony a zalévat zeleninu. Tuto zeleninu použily paní kuchařky v kuchyni. Velcí žáci chodili na brigádu sbírat na pole brambory a řepu.

Tenkrát se ve škole topilo uhlím, kluci pomáhali panu školníkovi převážet uhlí do kotelny. A největší radost měli, když uhlí došlo a pan ředitel vyhlásil uhelné prázdniny. Trvaly i 14 dní.

Babička se učila ve škole, kde se nyní učím já. Ráda vzpomíná na spolužáky, se kterými chodila do třídy a na učitele, co ji učili. S některými se setkává dodnes.

Tato prezentace používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte.