Rok 1972 - Elen Nyklová - (GP24-K2)

Dneska vám povím příběh o mojí babičce, když byla v dospívajícím věku. Dopředu říkám, že byla dost tvrdohlavá a neměla dobré nápady.

Říkala mi, že měla pana učitele Nováka, který učil biologii, ale byl na ni dost zasedlý a byl taky dost nudný. Jednoho dne ale dostala nápad, že si udělá takovou legraci, ale věděla, že na to sama stačit nebude. Takže svůj šílený nápad pověděla dalším čtyřem spolužákům, kterým to taky přišlo v té době legrace.

Všichni se uvolnili z vyučování a šli na jejich šílený nápad, což bylo přeparkovat panu učiteli Novákovi auto za školu do školního parku. Moje babička tomu všemu velela, takže velela, kam auto mají odnést a podobně. Ostatní měli na práci auto přeparkovat. Měli však smůlu, zrovna šel po chodbě pan ředitel, který všech pět viděl a všechny je poznal, protože v jejich třídě učil fyziku. Sotva přišli do školy a už školní rozhlas volal jejich jména, aby se okamžitě stavili do ředitelny. Už všichni věděli, že to s nimi nedopadne dobře. Cestou tam si vymýšleli nějaké výmluvy, kterým by pan ředitel mohl uvěřit. Pan ředitel je ale chytrý, takže jim žádnou výmluvu neuvěřil, takže dostali ještě horší trest za to, že mu lžou. Nejen, že dostali ředitelskou důtku, ale museli taky uklidit celou školu, na konci roku dostali na vysvědčení dvojku z chování. Taky museli přesunout auto pana Nováka na původní místo. Doma to nebylo o moc lepší. Všichni dostali domácí vězení a domácí práce navíc. Tvrdili, že budou tento trest plnit tak dlouho, dokud se nenaučí mít k někomu respekt, nedělat věci, které se nemají a neporušovat školní řád.

Potom si to po nějaké době uvědomili, že by měli první přemýšlet, než něco provedou. Hlavně moje babička si to uvědomila, akorát jí to potom strašně mrzelo a chtěla to panu učiteli Novákovi vynahradit, takže se všech pět spolužáků domluvilo, že mu něco koupí. Marek koupit čokoládu, Tonda mu nakreslil obrázek, kde bylo napsáno omlouváme se, Jirka koupil dva pytlíky bonbónů, Jakub mu taky koupil čokoládu a moje babička mu napsala omluvný dopis.

Takový trest bych fakt nechtěla, proto prvně přemýšlejte, jestli taková „legrace“ je opravdu legrace.