Přátelství nadevše - Nikola Hažíková - (KNZ-K4)

Co si představíte pod pojmem KAMARÁDSTVÍ? Já bych to nazvala velmi komplikovanou vědou, kterou lze lehce pochopit? Toť otázka. Dokáže na ni vůbec někdo odpovědět? Teď se vás zeptám? Snad každý zná aspoň ze slyšení celosvětově známý filmový seriál s názvem Přátelé (Friends). Dá se to brát jako realita dnešní doby a dnešního „kamarádství“, můžeme si z toho jejich úžasného přátelského vztahu mezi nimi brát vůbec příklad do života? Anebo to mám brát jako nevyzpytatelnou část života, kterou si musí každý z nás prožít na vlastní pěst a cítit její všemožná úskalí, ale i slunné části?

Co v dnešní době vlastně můžeme nazvat opravdovým přátelstvím? Je to něco jako vztah dvou a více lidí? Nebo jak se říká – nepřetrhnutelné pouto.  Horší už je poznat to pravé. Musíme si připustit, že to, co kdysi znamenalo závazný slib překřížených malíčků, už prostě není to, co bývalo a momentálně jej skoro nikdo nedodrží, a to se odrazí v celém našem pojmu kamarádství.

Nejhorší zkázou, ale v dalším slova smyslu spásou přátelství, je moderní svět. Za mě konkrétně sociální sítě.

Berme to tak, že jsme se vrátili do doby před 30 lety, o které já tedy ze svých zkušeností nevím vůbec nic, protože jsem nebyla ani embryo. Ale berme to tak, že jsme se vrátili do doby, kterou známe jenom z vyprávění našich rodičů a prarodičů. Nejsou žádné sociální sítě ani moderní zařízení nebo tedy aspoň ne tak známé jako dnes. Jak si myslíte, že to vlastně vypadalo - úplný pravěk, že? O tom zase někdy jindy, ale zaměřme se na vztahy mezi lidmi. Jak ty asi vypadaly bez SMS, instagramu apod. Já si to představuji asi tak, že si lidé vážili více toho vztahu mezi nimi a každý čas, který spolu trávili. Možná to tak ani nebylo, jak já bych to taky mohla vědět? I tak si představte, že jsou třeba v našem věku a každý z nich jsou na druhém konci světa. Asi si neřeknou, co převratného se jim stalo ve škole, koho pomlouvali a kdo jim co všemožného řekl. To berme pouze jako globální příklad pro vizi tehdejší doby, že si lidé neříkali každodenní, dejme tomu hlouposti, protože byla omezenější dálková komunikace, ale když už se po nějaké době osobně potkali, dokázali spolu mluvit upřímně a smysluplně z očí do očí a nemuseli se vůbec přetvařovat a mám pocit, že přesně toto tvořilo mezi nimi pevné pouto. Teď se zase na chvíli vraťme do naší doby, jak by taková situace vypadala, to všichni víme? Už by ovšem věděl a také by byl ovlivněn takzvaně falešnými informacemi z okolí a kdybyste se potkali, tak vás už nic nepřekvapí.

Všichni jsme si už určitě zažili rozpadlé kamarádství, o kterém jsme si mysleli, že nám zůstane, a že se spolu budeme smát, dokud nezestárneme, ale přeci jen je konec a obvykle už neslepitelný. Ale proč se to vlastně stane? Můžeme si to zazlívat my, nebo máme vinit druhou stranu? Někdy se opravdu stane, že se vztahy rozdělí různou cestou života, o které spolu na začátku vůbec nevěděl. Všichni víme ale jedno, že všichni dospíváme, měníme se a tím se změní třeba i naše, jak se nazývá, nejlepší přátelství navždy (BFF). Toto víme, že se mohlo stát i v době před 30 lety. Ale mohlo se stát v té době to, co se dnes děje denně, že se lidé stávají sobeckými a neupřímnými kvůli ovlivnění a rozdělení vnímání neboli známosti na sociálních sítích? To si myslím, že ne, ale zase by se našlo něco jiného, co by je rozdělilo. Takhle ale můžeme pokračovat do nekonečna, co by z toho stejně bylo, vše má své klady a zápory a záleží pouze na každém z nás a na nikom jiném, jak budeme své vztahy budovat. Nebo, do které doby se vrátíme.

Já si myslím, že nám nikdo nemůže říkat, s kým se bavit a s kým zase ne. Řídila bych se, jak se říká svým vlastním srdcem a nenechala bych se ovlivnit ani dobou natož sociálními sítěmi. Zkusme z nich spíše vytěžit maximum pro upevnění našeho nejlepšího přátelství až do smrti.  Nechala jsem si mou nejoblíbenější variantu na konec, protože jak se říká, to nejlepší vždy na konec. A pokud nevyjde ani to, máme tu další možnost a ta je za mě nejlepší. Přeci už od pradávna se neříká nadarmo, že NEJLEPŠÍ PŘÍTEL ČLOVĚKA JE PES. Ale nevázala bych se pouze na tento druh. Na světě je přeci tolik milujících tvorů, záleží jen na nás, který bude pro nás tím pravým, se kterým zvládneme všechny překážky, které nám jakákoliv doba dá pod nohy.