O živé vodě - Vendula Bártlíková a Stela Schaumannová (ŽV-K2)

Žil byl jeden král a jmenoval se Otakar. Měl dceru Anežku a syna Václava. Matka jim zemřela, když Anežka měla 2 roky a Václav 3. Všichni na zámku byli smutní z té noviny. 

Když měl Václav 20 let, tak se vydal s otcem do bitvy a Anežka zůstala s chůvami na zámku. V bitvě otec zemřel a Václav se vrátil s otcovým vojskem zpátky na zámek, aby všem oznámil tu smutnou novinu. S Sebou vzal i mrtvého otce. Položili ho na jeho postel. Anežka šla pro Duhovou vodu k vodníkovi Česílkovi na jejich zámecké zahradě a vše mu vypověděla. Nabrala vodu do džbánku a už chtěla odejít, ale Česílko ji zastavil a pověděl jí o Živé vodě, která teče u Vysoké skály. Poté ji pověděl, že Duhová voda zahojuje rány a Živá voda oživí mrtvé.

Anežka donesla Duhovou vodu ke králi a potřela mu rány na těle. Poté řekla bratrovi a chůvám, že musí jít k Vysoké skále pro Živou vodu. Václav se jí zeptal, nač tato voda je, ale Anežka mu neodpověděla a chystala se k odchodu. Václav ji stihnul zastavit a řekl jí, že se o ni bojí, že by neměla chodit sama po lese. Ale Anežka mu odpověděla, že může jít s ní a chůvy zůstanou u otce.

Poté Anežka s Václavem odešli. Anežka během dlouhé cesty pověděla Václavovi, nač ta Živá voda je. Za chvíli došli k Vysoké skále, kde stála chatrč. Zaklepali na dveře chatrče a vylezla stará bába. Zeptali se jí, zdalipak neví něco o Živé vodě a ona jim odpověděla, že musí vylézt na vršek Vysoké skály. Václav s Anežkou přikývli a začali lézt na skálu. Trvalo to dlouho, než tam vylezli. Na vršku našli téct Živou vodu a u ní byl džbánek. Anežka nabrala do džbánku vodu a šli s ní zpět. Jak slezli dolů, chaloupka už tam nestála. Šli zpátky lesem na zámek. Přišli do královy komnaty a pokropili ho Živou vodou. Otec ožil a vstal. Řekl Anežce a Václavovi, že jim bude navždy vděčný.

A tak to dobře dopadlo.