Nejlepší přítel - Viktorie Zacharová - (KNZ-K3)

Zase bylo ráno, bohužel. Ale naštěstí byl víkend. Vzbudila se ještě pořád unavená, usnout už ale nemohla. Ještě chvíli ležela v posteli a na rtech se ji rozlil jemný a blažený úsměv, když si uvědomila, že nemusí trpět ve škole a že její rodiče jsou na služební cestě, takže bude mít klidný víkend.

Pomalu vstala z postele a šla se napít vody. Jakmile se trochu probrala, usadila se v křesle se šálkem horké lahodné čokolády a vytáhla svou oblíbenou knihu. Tuto knihu přečetla již nesčetněkrát, a přesto ji nikterak neomrzela. Přesně ona byla jedna z těch, které odstartovaly její lásku ke čtení, díky němuž dokáže zmizet z této reality, a to se jí tolik líbí. Samozřejmě oceňuje i dobře napsaný příběh, ale možnost uniknout z tohoto světa se jí zamlouvá více. K této knize chová určitou citovou vazbu, nejen kvůli velmi dobře zpracovanému příběhu, který se dá lehce číst, ale i díky postavám, jež zcela zbožňuje.

Mezi nimi jeden vyčnívá a je bezpochyby jejím nejoblíbenějším z celé knihy. Shledává v něm části sebe, ale i vlastnosti, které by si sama přála mít. Je jejím bezpečným místem, její platonickou spřízněnou duší, jejím nejlepším přítelem. A vůbec nezáleží na tom, že on je pouhou fiktivní postavou z knihy a ona je člověk s reálným životem ve světě, který doopravdy existuje.