Moje babička Anna - Vanessa Ratajová (GP-K4)

Moje babička se narodila roku 1945, čtyři měsíce po druhé světové válce. Rodila se na Slovensku, tam taky vyrůstala. Pár let později nastoupila na základní školu. Ve škole musela nosit uniformu, bílou košili a sukni s modrými proužky. Vystudovala základní školu, ale pouze do 8. třídy, protože devátá nebyla v té době založena. Po základní škole se musela přestěhovat do Ostravy, díky maminčině práci.

Babička už byla tedy dostatečně velká, takže začala pracovat jako švadlena. Nadále začala donášet jídlo a vyzkoušela si ještě pár dalších prací. Nakonec skončila u práce v továrně, kam vyráběla nábytek. O pár let později byla povolána na vyšší pozici a nakonec se z ní stala šéfka.

V roce 1966 si vzala mého dědu, který bohužel zemřel v roce 2016. Jako manželům se jim v roce 1967 narodil první syn, můj taťka. O čtyři roky později se jim narodil další syn, můj strejda. Později se museli přestěhovat za prací do rodinného domu do Svinova. Tam jim zajistila babička s dědou základní školu, aby se mohli vzdělávat jako ostatní. V té době už byla založena 9. třída. Žili několik let spokojeně, později si také začali stavět svůj dům sami.

Mezitím už byli oba synové na střední škole. Babička zjistila, že si její synové chtějí založit vlastní firmu a mít ji dohromady. Babička je v tom od samého začátku až po samý konec podporuje, oba už byli v té době dospělí, a tak začali opravovat motorky. Asi o rok později si na zahradě udělali obchod, kde začali prodávat pracovní oděvy. Museli si ale vymyslet nějaký název firmy, proto jim babička dala encyklopedii zvířat od její babičky. Tam se jim po několika hodinách zalíbil název vlka, takže se shodli na názvu Canis. A postupně jim se vším pomáhala hlavně babička. Proto babičce teď ve stáří pomáhají se vším a jsou jí neskutečně vděční, co pro ně všechno udělala.

Babička teď bydlí celkem kousek od nás. Je dost nemocná, ale i tak se stále pevně drží na nohách a bojuje do poslední chvíle, aby tu s námi zůstala co nejdéle. Jsem ráda, že jsem se jí mohla na toto téma zeptat a pobavit se s ní, protože si strašně ráda zavzpomínala na staré dobré časy.