Komukoli prospěti můžeš... - Marie Mikulová (JAK-K3)

Výrok j. A. Komenského: „Komukoli prospěti můžeš, prospívej rád, možno-li celému světu,“ mě přiměl k zamyšlení nad problémy dnešního světa. Vyhledala jsem si různé články a organizace např. Lékaři bez hranic nebo Člověk v tísni. Obě organizace jsou rozšířené různě po světě. Touto úvahou bych chtěla poukázat na to, že je rozumné lidem pomáhat.

Napřed bych se chtěla na tyto problémy podívat ze strany důvodů, proč nepomáhat. Nejčastější argumenty jsou: „Proč pomáhat ostatním, když oni nepomáhají mně? Peněžní prostředky, které daruji, si z velké části ponechá organizace a málo se dostane potřebným. Nebudu si snižovat svůj životní standart pro lidi, co se o sebe nedokážou postarat sami, já taky pomoc nechtěla. Proč mají děti, dýky je nedokáží živit?“ Myslím, si, že spousta těchto argumentů je nesprávných nebo nepravdivých, protože, když se zastavím hned u prvního: „Proč pomáhat ostatním, když oni nepomáhají mně?“ je možné najít hned několik protiargumentů.

Za prvé, mi už spousta lidí v životě pomohla, je potřeba si to uvědomit. Za druhé, když pomůžu lidem, kteří jsou v nouzi, nebudou na obtíž společnosti. Za třetí, a to platí pro celou tuto práci, tím, že pomáhám jiným, dělám radost sobě.

Tady tímto jsem se dostala k druhému pohledu na věc, proč pomáhat ostatním. Podle mě myšlenka: „Když pomůžete, sami pak budete mít lepší pocit,“ je pravdivá. Je to potřeba k zlepšení společnosti. Můžete ovlivnit svoje okolí, aby pomáhalo. Mohli bychom pomoci někomu zachránit život a také, když někomu pomůžeme, měníme jeho osobnost. Tím, že se mu dostává dobra, bude i sám dobro šířit. Například nebo moct říct, že nikomu nepomůže, protože mu nikdo nepomohl.

Já tedy souhlasím s Honzou Komenským a jeho slovy: „Komukoli prospěti můžeš, prospívej rád, možno-li celému světu.“