Jedna zkušenost s pivem stačila - Michaela Bahrová - (RH-K4)

Když jsem byla malá, tak mě zajímalo, jak chutná pivo. V té době mi bylo asi 7 nebo 8 let.

Mým rodičům totiž pivo chutnalo, tak jsem chtěla vědět, jak to chutná. Rodiče mi říkali, že to pivo mít nemůžu, protože to je jenom pro dospělé.

Jednou jsem na stole viděla flašku od piva, tak jsem se ji snažila otevřít. Ta flaška byla tak skoro plná, tak jsem si říkala, že se toho nikdo nevšimne, když se trochu napiju.

Moji rodiče byli někde jinde v obýváku a já jsem tam byla teda sama. Vzala jsem si malou skleničku, abych to mohla ochutnat. Nebylo to ale pivo nealkoholické, ale alkoholické. Nalila jsem si to pivo a vypila jsem celou tu skleničku. Musím ale říct, že mi to pivo fakt nechutnalo. Na mě to pivo bylo moc hořké a říkala jsem si, jak to může rodičům chutnat.

Ze začátku jsem byla v pohodě, ale pak se mi z toho začala motat hlava a bylo mi celkově z toho špatně. Moji rodiče na mě nebyli až tak moc naštvaní. Potom jsem už byla v pořádku, ale říkala jsem si, že se piva už nikdy nenapiju.

Někdy, když mi ale bylo 11 nebo 12, jsem se napila alkoholu znovu, ale to bylo tentokrát nechtěně. Stalo se to, když jsem byla na svatbě u mého staršího bratrance. Podávalo se tam pití a měli jsme si sednout na místa, která nám byla předurčena. Měli jsme na stole pití, ale nešlo moc poznat, co to bylo. Myslela jsem si, že je to nějaká normální minerálka, protože to měli na stole všichni. Vedle mě ale bylo další pití, ale myslela jsem si, že je to to stejné-minerálka.

Po nějaké době jsem se toho napila a chutnalo hrozně. Chtělo se mi z toho kašlat a chtěla jsem to vyplivnout. Moji rodiče mi řekli, že jsem se nenapila minerálky, ale kořalky. Šla jsem si umýt pusu a napila jsem už teda minerálky.

Od té doby jsem už ale neměla žádný alkohol, protože jsem si na to začala dávat pozor.