- Úvod
- Soutěže
- Literární soutěže
- Můj dědeček - Nikol Kotlářová (GP-K4)
Od malička jsem trávila spoustu času s prarodiči. Když jsme dostali úkol napsat vypravování nebo povídku a vyzpovídat babičku dědu pratetu nebo prastrejdu, vůbec jsem netušila, koho si zvolím. Kdybych si chtěla vybrat jednu z babiček, tak bych se musela rozhodovat mezi dvěma. S tetou a strejdou se moc nestýkám a dědu mám jenom jednoho, takže už jsem rozhodnutá.
Vždycky mi děda vyprávěl různé historky z dětství. Nejoblíbenějším koníčkem mého dědy bylo a pořád je rybaření. Takže jedna z historek byla o tom, že když se svým bratrem trávil prázdniny u dědy, mohli jít o víkendu na ryby jenom tehdy, když šli do kostela. V neděli lidé jejich děda chodili na procházky - kolečko kolem kostela. U kostela byla dřevěná lávka, přes kterou vedlo to procházkové kolečko. Děda s jeho bratrem musely být od lásky minimálně 20 metrů, aby je lidí pod tou láskou neviděli. Protože chytali ryby místo toho, aby šli na procházku s lidem. To se totiž prý úplně nehodilo. Ale když děda viděl po láskou naprosto vhodné místo pro rybaření, nedalo mu to, počkal si, až jeho děda bude v nedohlednu, a šel zkusit nachytat pod lávku ryby. Pod lávkou bylo samozřejmě spoustu ryb, jenomže se děda do toho rybaření zabral a nevšiml si, že přichází jeho děda. Ten se samozřejmě hodně rozzlobil a začal křičet. Můj děda mu ale ukázal, kolik má nachytaných ryb. Když to jeho děda uviděl, běžel mu nakopat žížaly na zahradu. Rybaření je taková tradice v naší rodině. Děda to naučil mého taťku a ten to zase naučil mě a mého bratra. Jsme taková velká rybářská rodina.
Zajímalo mě taky, jaké to tehdy bylo ve škole. Děda říkal, že ve škole to bylo vždycky prima, ale na to přišel, až když byl starší. Děda moc nevěděl, čím chce být, tak vystudoval gympl se zaměřením na počítací stroje. Myslel si, že bude dělat něco s počítačem, Ten prý ale byl tehdy přes celou místnost.
Můj děda je jeden z nejvtipnějších lidí, co znám, a přirovnala bych ho k jednomu čínskému přísloví. Daruješ-li člověku rybu, nakrmíš ho na den. Naučíš-li ho však rybařit, nakrmíš ho na celý život. A takový je můj děda!