Generace prarodičů - Šimon Hubáček (GP-K3)

Moje babička se jmenuje Zdeňka Kasíková. Narodila se v roce 1951 v Ostravě. Byla nejstarší ze tří sourozenců. Bydlela v cihlovém domě, který měl jen tři podlaží. Těmto domů se říkalo dvouletky, protože se stavěly dva roky. Celá rodina spala v jednom pokoji. Protože neměli ústřední topení, muselo se chodit do sklepa pro uhlí.

Děti tehdy měli hodně povinností, ne jako my dnes. Babička musela čistit boty, vyklepávat koberce na klepači, chodit do obchodu, každý týden mýt chodbu. Každé ráno také chodila svému tatínkovi pro noviny a cigarety značky Partyzánka, stály 1,60 Kčs.

Chodila na základní devítiletou školu jako my. Když měla volno, tak šla ven a hrála si s kamarády. Rodiče kdysi děti skoro nehlídali. Dnes je to jiné. Ve dvanácti letech začala chodit do atletiky. V rámci školy chodila do dalších kroužků, jako např. rukodělné práce a zpěv. Po základní škole chtěla ji na ekonomickou školu, ale protože její rodiče nebyli v KSČ, musela sejít vyučit fotografkou. Nastoupila do fotoateliéru v Opavě. Protože byla dobrá v atletice, přišla brzy zpět do Vítkovic.

V roce 1971 získala titul juniorské mistryně ČR v běhu na 1500 m. Reprezentovala ČR v disciplínách běhu na 400, 800, 1500, 3000 m a štafety 4x400 m. Díky tomu se dostala i do zahraničí. Procestovala celou východní i západní Evropu. To se každému v té době nepodařilo, protože na západ moc nemohli. Dnes můžeme cestovat kamkoliv chceme.

Babička začala pracovat, musela rodičům odevzdávat půlku své výplaty. V té době to bylo asi 400 Kčs. Ve 24 letech se vdala a odstěhovala se od rodičů. Babička má dvě dcery, Petru a Darinu. Darina je moje maminka. Babička měla dva manžely. Jeden z nich byl můj děda Josef. Žili spolu v Porubě až do dědovy smrti. Dnes je babičce 70 let. Stále běhá a vyhrává běžecké závody. Taková je moje babička Zdeňka.