Generace prarodičů - Sebastian Šolc (GP-K2)

Babička bydlela v Karviné a měla jednu sestru a dva bratry. Měla vlastní pokoj se sestrou, neměla topení, ale měla kamna, v kterých se topilo dřevem a uhlím. V deseti letech se přestěhovala do Havířova.

Babička chodila na základní školu v Karviné a od 5. třídy do Havířova. Na střední školu také do Karviné. Předměty měla stejné až na informatiku. Od páté třídy měla ruštinu.

Babička měla povinnosti uklízet svůj pokoj, musela mít nádobí, musela všude vysávat a vytírat. Babička musela chodit nakupovat potraviny. Ve škole byla organizace Pionýr, kam chodila většina dětí včetně babičky.

Babička ve volném čase byla většinu času venku nebo pomáhala s prací na zahradě. Hrála různé hry s kamarády a jezdila na chalupu. Chodila na houby do lesa, jezdila na výlety, například na hrady a zámky.

Babička sportovat mohla, a proto chodila od 6. třídy do oddílu juda a dělala ještě výšlapy do hor. Byla na Pradědu v Jeseníkách, na Lysé hoře v Beskydech.

Babička v té době neměla telefon i tablet nebo počítač, byla jen pevná linka, babička měla první počítač až v dospělosti. Babička se od 5. třídy učila ruštinu na rozdíl od nás, my jsme se učili od třetí třídy angličtinu. Děti mají mobily a tablety a počítače, na kterých si na internetu mohou zjistit informace potřebné do školy nebo jiné. To babička nemohla.